Nintendo má se službou Virtual Console do budoucna velké plány, což je i vidět na pravidelném obsahu. Každý týden přibude vždy nějaká ta léty osvědčená klasika. Zatím jen z konzolí NES, SNES a Game Boy Advance, ale časem se určitě dočkáme i rozšíření o další konzole. Asi nejvíce bychom si přáli hry z konzole GameCube. Sem tam se objeví nějaká ta spekulace, že budou, ale stále Nintendo nic oficiálně neoznámilo. Musíme tedy čekat a vystačit si s tím, co nám japonská společnost zatím servíruje, toho není rozhodně málo. Asi netřeba říkat, že vizuální stránka všech Virtual Console je na dnešní poměry už nedostačující, vývojáři se ani nesnažili ji nějak vylepšit, prostě nám tu servírují originál, jen s několika drobnými vylepšeními, které jsou možné díky konzoli Wii U. Obrazově nás tedy čekají na chlup stejné hry, dokonce běží v původním poměru stran 4:3. To je ale i na jednu stranu dobře, protože se obraz neroztáhne a není degradován. U vizuální stránky je nutné dodat, že některé hry jsou dodávány v US verzi, což má za následek 60hz. To je jistě příjemné zjištění. Nyní se dostávám k oněm novinkám, o kterých jsem se zmínil v předchozím odstavci. Každou hru je možné pustit na televizní obrazovce, což je pochopitelně logické, ale můžete ji i hrát jen na Wii U Gamepadu. Vzhledem k tomu, že hra běží v původním rozlišení, kolikrát jsem raději sáhnul po této variantě. Ostatně tyto starší hry se hodně hodí na přenosné konzole nebo tablety, takže Wii U Gamepad je ideální způsob, jak je hrát. Každá Virtual Console hra má poté svoje vlastní vlákno na Miiverse, takže o ní můžete diskutovat s dalšími fanoušky, řešit problémy nebo si posílat obrázky. Vše je možné. Když nějakou Virtual Console hru zapnete a kliknete na displej Wii U Gamepadu, otevře se vám speciální menu s několika položkami. Hru můžete třeba celou zrestartovat, případně si upravit tlačítka tak, aby vám ovládací schéma co nejvíce vyhovovalo. Nintendo poté přidalo jednu skvělou novinku, kterou je možnost vytvářet si záchytné body. Jako příklad třeba uvedu pasáž s bossem. Víte, že k němu jdete, takže si před ním uděláte záchytný bod. Když vás zabije, můžete jednoduše záchytný bod načíst, dokud se vám bosse nepodaří zabít. Tyto záchytné body se po vypnutí hry nevymažou, ukládají se společně s postupem samotné hry. Záchytné body tak můžete mít u každé hry nové, což je jednoznačně velké plus, které hraní těchto klasik dost usnadňuje a dělí je přístupnější novým hráčům. Rozhodně palec nahoru. Před několika dny mi Nintendo poskytlo několik Virtual Console, takže jsem se na ně mohl podívat trochu blíže. Jako prvního jsem si stáhnul Kid Icarus (RETRO - http://konzolista.tiscali.cz/articles/onearticle?link=kid-icarus-46 ) za vlastní peníze. K této hře mám velkou slabost, a jak se později ukázalo, skákat s Pitem skrze 2D úrovně a likvidovat rozmanité druhy nepřátel je i dnes skvělý zážitek, a osobně bych tuto hru řadil úplně nejvýše. Jde prostě o klasiku, která má pořád své kouzlo a jde jí propadnout na dlouhé hodiny. Nintendo na své službě uvedlo i několik závodních her. Jednou z nich je Excitebike s motorkami ve 2D perspektivě, v níž jezdíte tratě s nejrůznějšími překážkami a skokánky, no a pochopitelně je důležité dojet v nejkratší možný čas. Na vyblbnutí příjemná hra, ale těžko si představit, že bych u ní vydržel delší čas. Pokud raději máte rádi auta, je tu připravena hra F-Zero . Protože ji vidíte ve třetí osobě, je jasné, že vizuálně nejde v dnešní době o nejpřitažlivější záležitost. Vlastně právě tato hra možná nejvíce ukazuje, jak se hry za poslední roky změnily, a jak se posunul technologický vývoj. I přes hodně zastaralou grafiku nabízí spoustu herních režimů, takže rozhodně jde o zábavu na delší dobu. Pokud tedy hře propadnete. Další velkou klasikou je Metroid. Akční vesmírná plošinovka, v níž jako Samus Aran střílíte vesmírné potvory. Ačkoliv jde jen o NES hru, pro tento grafický styl mám asi trochu slabost, je stejný jako u výše zmíněného Kid Icara, takže se mi líbí a jeho zastaralost rozhodně nevadí. Jedna z her, na kterou byste se měli rozhodně podívat. Pro fanoušky boxu je tu Punch Out! . Z dnešního pohledu je hratelnost dost archaická, za což může i trochu krkolomné ovládání, ale jako vzpomínka na začátky tohoto sportovního žánru to není vůbec špatné. Fanoušky Kirbyho určitě budou zajímat hry Kirby Super Star (sbírka šesti her a miniher), Kirby's Dream Course a hlavně Kirby's Adventure. Na tuto hru jsem se ostatně podíval v samostatném článku, takže si ho určitě přečtěte (RETRO - http://konzolista.tiscali.cz/articles/onearticle?link=kirby-s-adventure-93 ). Jedna z her, u které jsem strávil asi nejméně času, byl trochu překvapivě Donkey Kong Jr. , který vyžaduje hodně trpělivosti, ať už kvůli vysoké obtížnosti a trochu krkolomnému ovládání. To plošinovka Ice Climber je návyková i dnes, a vyskákání vždy na vrchol každé úrovně je pořád velká zábava, a samozřejmě jde kolikrát o pořádnou výzvu. K Super Mario Word se pak ani snad ani nemusím vyjadřovat, dost možná nejlepší hra, jaká se zatím na Virtual Console nachází, hned jsem v ní nahrál zhruba dvě hodiny a další ještě nahraju, takže se můžete těšit i na nějaký ten větší článek. Kromě výše vypsaných her, které jsem mohl otestovat a mohu tak říci, že fungují bezproblémově, nabízí služba i další. Vypisovat zde úplně všechny by nemělo moc smysl, ale mezi ty největší klasiky zcela jistě patří první čtyři díly Mega Mana od Capcomu, případne Pac-man od Namco Bandai. Skvělou hrou je i Balloon Fight, Super Metroid, Mario and Yoshi, Spelunker, Ghost’n Goblins nebo Mario Bros. pro dva hráče, v němž musíte v levelech eliminovat všechny nepřátele. Her nabízí Virtual Console rozhodně hodně, k některým se ještě vrátíme časem, stejně jako k dalším, které na službě přibudou. Virtual Console na Wii U je rozhodně příjemná služba, přinášející staré klasiky nejen velkým fanouškům, ale hlavně nové generaci hráčů. Že zatím nemáme moc výtek? Ona služba jako taková jich opravu moc nemá, ale bohužel nyní musím zmínit jednu, a to možná tak podstatnou, že většina z vás se hrám z Virtual Console vyhne. Jak už možná tušíte, je to cena jednotlivých her. Ta je totiž posazena kolikrát hodně vysoko, a ruku na srdce, kdo by chtěl třeba za SNES hry jako F-Zero, Kirby Super Star, PilotWings nebo Super Metroid dávat 199,- Kč. Cena NES her je poté posazena o něco níže na 125,-Kč, ale také by měla být poloviční, protože takto si jen těžko představit, že naláká nové hráče. Cena je zatím největší překážka, kterou Nintendo staví před hráče. Je otázkou, jestli se na tomto něco v budoucnu změní, protože Nintendo vždy mělo cenu svých her posazenou výše, a u hráčů mu to vždy prošlo. Jestli mu to projde i nyní se uvidí. Zahrát si některé hry i dnes je rozhodně lákavé, a je možné, že za skřípání zubů je někteří koupí. K ceně se rozhodně můžete níže vyjádřit.