Final Fantasy je jednou z nejdelších herních sérií všech dob. Hlavní série čítá 13 dílů a spolu s velkým množstvím spin-offů, kompilací a metasérií se utváří obraz neskutečně pestré a rozsáhlé série, které se počtem dílů nemůže rovnat žádná jiná. Každý další díl posouvá hranice videoherní prezentace vždy o kousek dopředu, a ač si to mnozí ani neuvědomují, tak je videoherní médium napříč celým žánrovým spektrem výrazně ovlivněno technologickým, hratelnostním, příběhovým a hudebním přínosem FF, která vždy využije vše možné v současnosti, aby zvěčnila svou fantasy a udělala jí nesmrtelný reliéf v každé epoše. U každé jiné hry je perfektcionalistická prezentace a hratelnost to, proč se celá hra vyvíjí, ale u FF je toto vše jen samozřejmost. Svým herním obsahem lze FF sice vymezit jako japonské RPG, ale daleko více by se dala označit jako univerzální RPG a hra, protože díly FF série mají tu zvláštní moc a kouzlo, že dokáží ke hraní přinutit i ty hráče, kteří jinak žánr RPG nemusí, a dokonce je svést k tomu, že začnou hrát i jiná RPG. To je do jisté míry i ten největší aspekt, který činí z FF nejpřitažlivější a nejoblíbenější herní sérii. Ještě než se však podíváme na přebohatou a pestrou historii fenoménu Final Fantasy, tak si představme muže, jenž celé toto šílenství začal, a jenž je podepsán pod největšími úspěchy série. Hironobu Sakaguchi

"Nemám to, co je potřeba, abych dělal akční hru. Myslím, že umím daleko lépe vyprávět příběh." - Hironobu Sakaguchi Hironobu Sakaguchi je japonský herní designér, režisér a producent. Je znám po celém světě především jako tvůrce série Final Fantasy. Jeho dlouhá herní kariéra trvá již přes pětadvacet let a pyšní se neuvěřitelnými 100 milióny prodanými hrami (jen pro příklad, to je asi třikrát tolik, kolik dokázal za svou přibližně stejně dlouhou kariéru producenta prodat další slavný herní matador Hideo Kojima). Kariéra Sakaguchiho je neodmyslitelně spojena s japonskou firmou Squaresoft (dnes Square - Enix), odkud v roce 2004 po neshodách s vedením odešel a založil nové herní studium zvané Mistwalker. Sakaguchi se narodil v roce 1962 a po odchodu ze studií na vysoké škole se stal v roce 1983 zaměstnancem ve firmě Squaresoft. Velmi brzy se stal hlavním herním designérem a v roce 1987 na sebe upozornil v rodném Japonsku díky nápadu na hru Final Fantasy. Hra byla úspěšná po celém Japonsku a nejenže proslavila Sakaguchio jméno, ale hlavně zachránila potápějící se Squaresoft. Následovaly další tři neméně úspěšné díly. V roce 1991 po úspěchu Final Fantasy IV - tehdy první FF vydané i v USA - byl Sakaguchi jmenován do funkce výkonného víceprezidenta Squaresoft. Posledním dílem, na kterém se osobně podílel v roli režiséra, byla Final Fantasy V. Až do Final Fantasy IX se však na všech dílech podílel jako producent. V roce 1995 se i na základě velkého komerčního úspěchu šestého dílu slavné série stal prezidentem americké pobočky Squaresoft. Kromě série Final Fantasy se Sakaguchi podílel také na dalším legendárním RPG Vagrant Story, sérii Parasite Eve a Kingdom Hearts. Roku 2001 se režisérsky podílel na prvním CGI filmu na světě. Final Fantasy: The Spirits Within (u nás známá jako "Final Fantasy: Esence života") byl však největší propadák, jakého se kdy Sakaguchi účastnil a finanční ztráta přesáhla ohromných 120 miliónů dolarů. Byl to začátek konce a za nedlouho mu právě tato událost zlomila vaz. Po velkém tlaku investorů a vlastníků Squaresoft se Sakaguchi rozhodl roku 2004 vzdát pozice výkonného víceprezidenta Squaresoft a z firmy odešel. Vzal si s sebou ovšem početný kapitál společnosti a s jeho pomocí vytvořil nové vývojářské studium. Spolu se Sakaguchim odešel i jeho dlouholetý obchodní partner, kolega a přítel Nobue Uematso, který je zlatým písmem zapsán do historie FF především jakožto tvůrce nezapomenutelných FF soundtracků. V současné době se Sakaguchi, Uematso a jejich studio Mistwalker věnují vývoji japonských RPG výhradně pro konzole od Microsoft a Nintendo. K posledním dílům Sakaguchio nové životní i vývojářské etepy patří Blue Dragon a Lost Odyssey pro Xbox 360 a The Last Story pro Nintendo Wii. Ve všech těchto hrách potvrzuje Sakaguchi i nadále svou pověst nadaného herního designéra a režiséra se smyslem pro ucelený a silný příběh. Sakaguchii je v poslední době také znám svým častým vyjadřováním na adresu svých bývalých kolegů ve Square - Enix a kritikou směru, kterým se kdysi jeho milovaná série FF vydala. Final Fantasy (1987) Příběh zrodu Final Fantasy je dnes poměrně známý, abychom jej však mohli vyprávět, musíme se vrátit před polovinu 80. let 20. století, tedy do doby, kdy drtivá většina těch, kteří čtou nyní tyto řádky, ještě nebyla na světě. Na počátku všeho stála nevýrazná japonská firma Squaresoft, pouze jedna z mnoha desítek, které v této době v Japonsku vznikaly. Firma byla založena již v roce 1983 a jako svého partnera, pro kterého hry vyvíjela, si zvolila Nintendo. Už od samého začátku firma sdružovala velké množství velmi schopných lidí. Bohužel jim však chybělo téma, ale především někdo, kdo by tým dal dohromady a rozdělil každému to, co umí nejlépe. První hry, které měly firmě získat renomé, investory a hlavně zájem veřejnosti, tak byly propadáky, které si vyžádaly na vývoj velké množství peněz a prostředků. Firma se tak po více jak dvou letech ocitla ve vážných finančních potížích a v rozpočtu zbyly peníze již jen na jednu hru. Každému tak bylo jasné, že jestli tato hra nebude komerčně úspěšná, tak firma nepřežije. Tehdejší hlavní vývojář Squaresoft Hironobu Sakaguchi přišel s nápadem, aby onou hrou bylo epicky pojaté RPG, které by bylo založeno na herních základech tehdy populárního prvního dílu Dragon Quest, ale zároveň aby bylo přidáno něco nového. Nutno zmínit, že série Dragon Quest byla v Japonsku vždy tak trochu populárnější, než série Final Fantasy. V zahraničí to ale bylo vždy naopak. Protože byly všechny prostředky firmy uvolněny na nový projekt, tak jej firma symbolicka nazvala "Final Fantasy". Název nové hry už nebyl nikdy změněn a stal se nakonec synonymem i pro další pokračování. Na hře pracovalo sedm lidí a krom Sakaguchio se v týmu objevila i dvě později velmi slavná jména: Nobue Uematsu (hudba) a Yoshitaka Amano (design postav). Ke hře byl nejdříve napsán scénář a teprve poté se začalo dělat na samotném herním konceptu. Final Fantasy vyšla v prosinci 1987 a ihned po vydání se stala velkým hitem. Společnost byla nejen zachráněna, ale mohla se dál rozvíjet až do obřích rozměrů, tak, jak je známe z dnešní doby. Čím si však první Final Fantasy získala takový úspěch? Především to byl systém náhodných tahových soubojů a jejich zobrazení (napravo hrdinové a nalevo nepřátelé), systém kouzel a vývoj postav. A v neposlední řadě i příběh, který sice toho ve srovnání s pozdějšími díly nemá moc co nabídnout, ale na tehdejší dobu to stačilo přebohatě. Základem příběhů prvních Final Fantasy dílů je vždy svět, kde zaručují rovnováhu, a tedy i šťastný život, kouzelné krystaly. Jenže ne vždy tyto magické krystaly mohou plnit tuto úlohu. První Final Fantasy tak poprvé vypráví o světě, kde došlo k narušení rovnováhy, která je zajištěna právě čtyřmi krystaly ze čtyř koutů světa. Díky tomu je svět v neklidu a ohrožen monstry a zlem. Podle legendy mohou světu přinést mír pouze čtyři vyvolení Light Warriors. Shodou okolností jsou těmi vyvolenými právě čtyři hratelné postavy. V království Coneria je zajata princezna temným rytířem a král se na "vyvolené", tedy na hráče, obrací s žádostí o pomoc. Tak začíná poměrně dlouhý příběh za záchranou světa - krystalů. Čtyři vyvolení hrdinové jsou postavy, které si hráč mohl pojmenovat podle sebe a přidělit jim nějaké klasické povolání (bílý a černý čaroděj, válečník, zloděj, atd.) Žádná ze čtyř postav však neměla žádnou osobnost nebo svůj vlastní příběh, přeci jen mluvíme o době hodně vzdálené budoucím 3D hrám. Příběh byl tehdy u Final Fantasy však oceňován ze všeho nejvíce, vždyť právě spojení RPG prvků a příběhu bylo v době vydání hry novátorské. Sakaguchi vsadil všechno na jednu kartu a vyhrál. Sám prohlásil, že kdyby hra neměla úspěch, tak by z firmy odešel a vrátil se zpět do školy. Vracet se nemusel, protože Final Fantasy měla úspěch. Mazaný Sakaguchi si totiž také u svých nadřízených vymínil, že když bude plánovaný počet kopií (200 000) navršen o dvojnásobek, tak se bude podílet i na případném pokračování. Společnost souhlasila. Final Fantasy I vyšla původně na NES (Nintendo Entertainment System), a to pouze v Japonsku. Později se z NES rozšířila i na MSX, WonderSwan Color, PlayStation One (zde ve vydání s FF II jako Final Fantasy Origins) či GameBoy Advence. Vydání v USA se Final Fantasy dočkala až v roce 1990. V roce 2007 se Final Fantasy dostalo i remaku na PSP. Remake se ovšem týkal pouze vylepšené 2D grafiky a několika bonusů a přídavků. Tato verze je pro nás Evropany nejsnáze dostupná a skutečně stojí za zahrání i v době next-gen her. Silný herní motor měla série totiž již při svém zrození.