Recenzovaná verze: PlayStation 5

Jak už jsem zmínil hned v úvodním odstavci, Octopath Traveler II staví na stejných základech jako předchůdce, takže se netočí kolem záchrany světa nebo něčeho takového, jako tomu v JRPG hrách bývá, ale vypráví příběh hned osmi cestovatelů, kteří budou prozkoumávat svět Solistia, jenž se v poslední době dost mění a zažívá velkou revoluci. Pokud jste nehráli první díl, nemusíte se bát, že byste byli ztraceni, protože druhý díl má zcela nové hrdiny a příběh, předchozí události není potřeba znát. Tímto je tak Octopath Traveler II otevřen nejen fanouškům, ale i zcela novým hráčům. Na začátku je nutné si vybrat jednoho z osmi cestovatelů, který bude pro vás tím hlavním (ten je vždy pro boj daný, měnit jde pouze zbylé tři cestovatele), ale nemusíte se bát, že byste se k dalším nedostali a neměli možnost si vyslechnout jejich příběhy. Každého cestovatele si můžete v libovolném pořadí přidat do týmu a vyslechnout si hned jeho minulost skrze kratší hratelnou kapitolu, sloužící jako takový její tutoriál, abyste se seznámili s jejími vlastnostmi. Určitě je skvělé, že pokud nebudete chtít si hned jejich úvodní kapitolu vyslechnout, nemusíte. I když si tedy myslím, že je lepší si ji zahrát, i vzhledem k jejich kvalitám. Každopádně cestovatel se vám i bez zahrání jeho úvodu k vám přidá, přičemž tuto kapitolu je možné si přehrát později, takže o ni nepřijdete.

Já si hned na začátku vybral bojovníka Hikariho, protože rád hraji ve hrách za rytíře a vůbec postavy, které využívají klasické silné zbraně. Nepřekvapí proto, že je Kukariho velmi silný v boji na krátkou vzdálenost, navíc je silně motivován pomstou. Mezi dalšími cestovateli je třeba tanečnice Agnea, která moc touží po úspěchu a prosazení se v showbyznysu. Jednou z nejoblíbenějších postav vůbec je Castti, lékárnice, která je nejen silná v boji, ale také umí podporovat svůj tým. Oblíbil jsem si i lovkyni Ochette. Ta umí nejen mistrně ovládat svůj luk, ale zároveň umí chytat různá oslabená monstra a ta následně povolávat do bojů. Můj první naverbovaný cestovatel byl Partitio, obchodník, který v dětství viděl, jak je jeho westernové městečko ničeno zlými hospodáři a rozhodl se s tím zatočit. Mezi dalšími cestovateli je zlodějka Throné, snažící se uniknout zločincům, kteří ji vychovali, cleric Temenos, jenž musí odhalit spiknutí stojícím za sérií vražd, nebo Osvald, který byl obviněn neprávem z vraždy své rodiny.

Jak vidíte, každý hrdina je jiný a má svůj vlastní originální příběh, který je postupně vyprávěn v rámci několika kapitol. Když jsem hrál první díl, trochu mě mrzelo, že některé postavy nebyly tak zajímavé a vlastně mi i přišlo, že byly zbytečné a nemusely ve hře vůbec být. V Octopath Traveler II v tomto nastalo ovšem obrovské zlepšení a každý cestovatel je výborně napsaný, naprosto odlišný a má velmi silný kolikrát emotivní příběh, díky čemuž se ho vyplatí sledovat až do finále. Všichni cestovatelé jsou navíc hodně charismatičtí a je jednoduché si je oblíbit a následně s nimi soucítit. Vlastně bylo kolikrát docela obtížné si vybrat, jakého cestovatele zrovna mít v týmu.  

Hra Octopath Traveler II se odehrává ve světě Solistia rozděleném na několik kontinentů. Ty postupně s cestovateli procházíte, přičemž velkou devízou hry je velká rozmanitost, a to i prostředí. Budete prozkoumávat zasněžené vrcholky hor, džungle, pouště nebo lesy. Lokace ukrývají spoustu tajemství, těžkých dungeonů, vedlejších úkolů i skrytých truhel, takže se je vyplatí více prozkoumávat, jste za to vždy adekvátně odměněni. Navíc je možné nově usednout do loďky a prozkoumávat lokace i při plavbě po vodě a dostávat se tak do jinak nedostupných míst. Jednotlivé lokace jsou po stránce designu velmi dobré, ale ještě více ohromí menší či větší městečka, v nichž se nachází velké množství NPCček. Ve městech je možné kdykoliv přespat a doplnit si tak energii, případně navštívit obchodníky, jestli nemají lepší vybavení. Musím i zmínit, že jednotlivá městečka mají unikátní architekturu a značně se od sebe liší i svoji atmosférou. Je vidět, že vývojáři si dali s návrhem světa hry hodně záležet, aby byla radost ho prozkoumávat a trávit v něm desítky hodin.

Velkou část hry Octopath Traveler II tvoří souboje s rozmanitými druhy protivníků, kteří se liší podle toho, kde se zrovna ve světě Solistia nacházíte. Druhů protivníků je spousta, několik desítek, každý protivník má nejen originální design, ale také bojové a další vlastnosti, navíc nechybí ani střety s velkými a parádně navrženými bossy, kteří prověří připravenost a zkušenosti celé party. Souboje s protivníky se jako v klasických JRPG hrách odehrávají ve speciálních arénách a jsou čistě tahové. Dalo by se říci, že u každého nového protivníka je nutné zjistit, s jakou zbraní mu lze prolomit obranu a tím ho vyřadit na malou chvilku z boje. Zatímco někteří protivníci nemají rádi šípy, další jsou slabí proti magii nebo klasickému meči. Když slabinu odhalíte, přidá se k nim ikonka zbraně, takže v dalších střetech s nimi už budete vědět, jak na ně. Nemusíte si jejich slabiny přímo pamatovat, což je jistě fajn. Díky systému prorážení jejich obrany můžete klidně na jeden tah všechny protivníky na scéně vyřadit z boje a při druhém zlikvidovat, aniž by vás vůbec zasáhli. Souboje jsou proto hodně o přemýšlení a dobře zvolené taktice, která hraje hlavně při těžších střetech naprosto zásadní roli. Stejně jako správné přiřazování debuffů a buffů během soubojů. Postavy se totiž mohou navzájem podporovat, takže třeba Agnea umí zvýšit elementální poškození, za což ji Osvald bude vždy vděčný, protože najednou bude moci dávat daleko větší poškození svými kouzly.

Samotné souboje jsou po celou dobu hraní neskutečně zábavné a kolikrát napínavé, nejen díky rozmanitosti protivníků, ale také množství útoků jednotlivých cestovatelů a vůbec velké komplexnosti soubojového systému, který značně převyšuje žánrovou konkurenci. Hodně se mi na soubojích líbí, že jednotlivým cestovatelům je možné postupně boostovat útoky, díky čemuž při dalším tahu můžou zasadit protivníkovi i několik silných úderů najednou, případně jeden hodně silný. I tohle je tak nutné promítnout do strategie. Každý cestovatel má dané základní zbraně, ale postupně je možně jim kupovat lepší a silnější, případně pro ně kupovat lepší brnění, aby více vydrželi a nepřátelé jim nedávali taková poškození, amulety a další důležité předměty, zvyšující různé statistiky. Pokud si hrajete rádi s číslíčky, zde si rozhodně přijdete na své. Stejně jako v jiných RPG hrách cestovatelům postupně odemykáte skrze jednoduché stromy i nové dovednosti pro souboje s protivníky, čímž se rozmanitost jejich útoků ještě navýší.

Při průzkumu světa hraje ve hře Octopath Traveler II velkou roli i zcela nový systém střídání dne a noci. Denní dobu můžete libovolně přepínat stisknutím jednoho tlačítka, přičemž podle ní se liší nejen NPCčka ve městech, s nimiž můžete komunikovat, ale i nepřátelé ve světě. Protivníci jsou v noci daleko agresivnější a silnější, nehledě tedy na to, že jich je daleko více, což ale vyloženě není ke škodě, protože je za ně více bodů zkušeností a hrdinové tak mohou rychleji levelovat a stát se daleko silnějšími. Takto se dají rychle levelovat hlavně nováčci v partě, které přijmete na velmi nízkém levelu. Stačí jeden souboj a nově nabraný hrdina poskočí klidně o několik levelů. Jinak ale skvěle vypadá hlavně přepínání dne a noci ve městech, kde se vám ve vteřině naprosto změní celá scéna, což vypadá hodně pěkně. Navíc tak města působí živě. Střídání dne i noci má ale vliv i na samotné hrdiny, protože podle toho, jaká je doba, se mění jejich hlavní schopnosti. Třeba Osvald může během dne získávat od lidí informace, kde jsou ukryty poklady, zatímco během noci je může jednoduše přepadnout. Ve hře tak funguje i systém morálky. Pokud uděláte hodně zlého v nějakém městečku, můžete si být jisti, že se to promítne do chování NPCček.

Octopath Traveler II je skvělá hra, která chytne chytře napsanými a rozmanitými příběhy i neskutečně návykovou hratelností. Pokud bych ji ale něco vytkl, tak je občas až velká grind, protože jednotlivé kapitoly i třeba další hlavní části mají docela znatelné skoky v levelu, jenž je nutný vyrovnat a důkladně se na silnější protivníky připravit. Pokud ale na tohle přistoupíte, čeká vás výborná zábava na klidně šedesát až sedmdesát hodin, během nichž můžete plnit nejen hlavní příběhovou linku, ale také nepřeberné množství vedlejších úkolů. Některé jsou zajímavé, některé už o něco méně, ale každý docela slušně odměňuje. Některé vedlejší úkoly je navíc možné splnit jen za určitou denní dobu, takže i na ně má vliv systém dne a noci.

Hra Octopath Traveler přišla s krásným retro pixelovým HD2D vizuálním zpracováním, které vypadalo moc pěkně, hlavně na menším displeji konzole Nintendo Switch. Octopath Traveler II vychází už od prvního dne i na další platformy, přičemž já dostal k testu PlayStation 5 verzi. Byl jsem proto zvědav, jak moc mě vizuálně hra zaujme na velké televizní obrazovce, na níž je vždy každý nedodělek nebo slabší textura vidět. Musím ale říci, že vypadá naprosto senzačně, navíc vývojáři od prvního dílu znatelně zvedli úroveň detailů ve světě i městečkách, ale také vylepšili osvětlení, starající se o nádhernou atmosféru, a další prvky. Hra proto i na velké televizi vypadá skvěle a jen těžko bych ji po vizuální stránce něco vyčítal, zvláště když se vše rychle načítá a běží naprosto svižně. Konzole PlayStation 5 hru Octopath Traveler II zvládá s přehledem ve 4K rozlišení při stabilních 60 snímcích.

Třešničkou na dortu z názvem Octopath Traveler II je fantastický soundtrack, o který se postaral hudební skladatel Yasunori Nishiki (Kingdom Hearts III, Final Fantasy VII Remake nebo Octopath Traveler). Ten má spoustu nádherných orchestrálních skladeb, do spousty z nich jsem se jen tak zaposlouchal a přestal hrát, což se mi moc často nestává. Skladby krásně doprovází souboje s protivníky, důležité události v příběhu, ale hlavně toulání se po světě a jeho průzkum. Soundtrack Octopath Traveler II je ještě lepší než u prvního dílu a dokonce bych řekl, že jde o jeden z nejlepších soundtracků, jaký jsem za poslední roky slyšel. Kromě soundtracku oceňuji i dobré ozvučení a hlavně kvalitní japonský i anglický dabing. Každá postava je namluvena v hlavních dialozích a filmečcích, což je vzhledem k rozsáhlosti a ukecanosti dost nečekané. Jednoznačně to má ale pozitivní vliv na celkový zážitek.

Octopath Traveler II je fantastická JRPG hra, kterou si zamiluje každý fanoušek žánru díky jejím výborně napsaným rozmanitým postavám s unikátními příběhy, návykové a neskutečně propracované hratelnosti, výborným soubojům s protivníky i rozmanitému prostředí s krásným designem. Vše je pak doplněno parádním stylizovaným vizuálním zpracováním a jedním z nejlepších soundtracků, jaký jsem za poslední roky slyšel. Pokud si chcete udělat radost, Octopath Traveler II si hned kupte. Budete se skvěle bavit po desítky hodin.