Testovaná verze: PlayStation 4 Pokud jste četli úvodní odstavec, určitě se ptáte, co se vlastně vůbec podělalo. To se samozřejmě dočtete níže, ale musím začít tím, že NHL 15 vlastně v základu je docela dobré a zábavné. Vývojáři nepřinesli jen nový engine, ale upravili i fyzikální model hráčů a puku, takže vše působí na první pohled daleko reálněji, tím myslím nejen pohyb, který je nyní o něco pomalejší, hráči prostě nelítají po hřišti jak na drogách, ale všelijaké srážky, nahození puku či jeho odražení od brankaře nebo mantinelu. Díky novému enginu se navíc NHL 15 stává do značné míry nepředvídatelné, nikdy nevíte, jestli se onen plánovaný bodyček povede, a zajímavé jsou i skrumáže před brankou, kdy se na metru snažíte odehrát puk nebo ho dorazit do brány. Nikdy nevíte, jak tyto situace dopadnou, a podobné situace mi určitě v předchozích ročnících chyběly, a je dobře, že na nich zde vývojáři zapracovali. Rovněž už nepadají tak laciné góly, protože brankaři dostali spoustu nových animací a pohybů, kterými dokážou kolikrát udělat i zákrok na hranici lidských možností. O něco málo byly přepracovány i souboje, tedy ty pěstní, k nimž sem tam dojde. Lépe se ovládají a samozřejmě i se na ně lépe dívá. Předělaný fyzikální engine určitě dopomáhá tomu, že hra se hraje opět o něco lépe, a zapomenout nesmím zmínit ani fakt, že vůbec poprvé jsou na ledu všichni rozhodčí, což samozřejmě rovněž přidává na atmosféře. Ačkoli vývojáři hratelnost hodně upravili, pořád se dopouštějí i několika nedodělků. Třeba umělá inteligence spoluhráčů je žalostná, moc dobře si nenajíždějí a ani moc nepomohou, na vše jste prostě sami. Také se mi občas nelíbila právě ona zmíněná nová fyzika, která dokáže udělat nějaký ten kiks. Občas se mi i stalo, že jsem sundal hráče u mantinelu, ale hned jsem o něj zakopl, takže jsem se válel na ledě taky. Soupeř, kterého jsem sundal, tak byl ve výsledku na bruslích dříve jak já, a to dokáže vytočit. Prakticky všechny tyto novinky, které jsem vyjmenoval v předchozím odstavci, se dají vypozorovat z prvního zápasu, který se vám automaticky zapne po prvním spuštění hry. To si ještě budete říkat, že je nové NHL celkem slušný hokej a nákup se vyplatil. Jenomže, pak přijde první spuštění menu a přijde vystřízlivění. Zatímco v předchozích dílech vývojáři postupně nabalovali herní režimy a snažili se přinášet toho co nejvíce, aby byli hráči co nejvíce spokojeni, až nebylo pomalu v lidských možnostech vše vyzkoušet, zde si řekli, že vše očesají na nezbytné minimum. Dobře, takhle to asi nebylo, ale moc daleko od pravdy asi nebudu. Ona nabídka herních režimů je zde naprostá tragédie, která se dá jen těžko pochopit. Že tu třeba není v nabídce Winter Classic, Zápas hvězd, NHL Anniversary, loňská novinka Live the Life či Be a Legend by ještě s vypjetím sil se dalo chápat, vývojáři měli práci s novým enginem a tak dále, ačkoliv je samozřejmě omlouvat nechci. Že tu není ale ani možnost zahrát si Sezónu se svým oblíbeným týmem nebo vytvořit turnaj, a zahrát si tak fiktivní mistrovství světa s českou reprezentací, to už je opravdu na pováženou. Po nabídce herních režimů je NHL 15 určitě hodně velké zklamání, díky čemuž prvotní nadšení opravdu zhořkne. Oproti fotbalové sérii FIFA je NHL 15 na nových konzolích lokalizované do češtiny formou textu. Komentování zápasů zůstalo v originále. Vývojáři prakticky nechali jen klasické rychlé zápasy, které samozřejmě nikdy nemůžou nahradit sezónu nebo turnaj. Z režimů je tu Trénink, NHL Moments Live s vybranými momenty z aktuální i předchozí sezóny, BE A GM a BE A PRO, mód Play OFF, v němž si vyberete 16 týmů z NHL či dalších soutěží a zúčastníte se vyřazovacích bojů podle pravidel NHL, značně osekaných, a na závěr je tu pak Hockey Ultimate Team. I v těchto několika herních režimech není vše ideální a je vidět, že nové NHL je šité hodně rychlou jehlou, aby se stihlo uvedení, a je jedno, v jakém stavu bude. Třeba v BE A PRO si můžete vybrat jen tým z NHL, navíc když nehrajete, nejdou tyto pasáže přeskočit, prostě musíte si odřepět na střídačce potřebný čas a třeba sledovat, jak kolegové dávají góly. Zábava. Vývojáři v září slíbili, poté co na ně práskla tahle bída, že budou pravidelně do hry přidávat novinky a značně nabídku rozšíří. Jsou prakticky dva měsíce po vydání, a do hry se dostalo jen několik málo novinek, které rozhodně fanoušky uspokojit nemohou. Buď si vývojáři dělali z hráčů srandu, nebo následně plány přehodnotili, když viděli, jak mizerně se nové NHL prodává, ostatně divit se tomu nemůžou. Co se týče týmů, tak zde naleznete nejen ty z NHL, ale i z dalších lig, ačkoliv jich tu tedy moc není. Je tu zastoupeno AHL, SHL, Liiga, DEL, česká Extraliga ledního hokeje, National League, OHL, QMHL, WHL a je tu i vybraných dvacet národních týmů, nechybí samozřejmě český ani slovenský tým. S týmy z ostatních lig si prakticky můžete zahrát jen rychlou hru nebo Play Off turnaj, nic jiného bohužel zde nenajdete. Na klasický turnaj musíte zapomenout, jak už bylo zmíněno výše, což je určitě škoda. Zvláště turnaje patřily v NHL hrách mezi hodně oblíbené, a když už za absenci to v minulém roce slízli kolegové s FIFOU, mohli se vývojáři poučit. Možná si říkáte, že offline režimy jsou stejně jen takové zpestření a to pravé přichází v online. Jenže zde budete také nemile překvapeni. I online režim je osekán, jen co to šlo. Zahrajete si pouze rychlý zápas s kamarádem nebo náhodně vybraným hráčem, a pak je tu ještě možnost hraní fantasy Hockey Ultimate Team. Vše ostatní chybí, takže na nějaké nájezdy zapomeňte, a pokud byste náhodou chtěli manažerský režim GM Connected, turnaje nebo kooperativní hraní, musíte si pořídit předchozí ročník na staré konzole. Online u série NHL byl u poslední konzolové generace velmi důležitý, prakticky měl stejnou důležitost jako online u fotbalové série FIFA, takže jeho naprosté osekání je obrovským a nepochopitelným překvapením. Naštěstí alespoň ty online hry běží celkem slušně, nesetkal jsem se s lagy ani dalšími technickými problémy, které by znepříjemňovali hraní. Jen ona pachuť z toho, že tu prakticky je jen větší demo za plnou cenu, zůstala po celou dobu hraní. Zatím se na nové NHL snesla jen kritika, a jak jistě uznáte, tak zasloužená. Je vůbec něco, za co by se dalo kromě slušné hratelnosti v přátelských zápasech pochválit? Je. Vývojáři pro nové konzole vytvořili zcela nový engine, díky němuž hra vypadá opravdu velmi dobře. Už během samotného hraní budete obdivovat detailní modely hráčů s pěkně vlnícím se dresem, nádherné arény a dalšími náležitosti, ale hlavně prostřihy mezi hraním, třeba oslavy gólů, vztekající se hráči na střídačkách a tak dále vypadají přímo skvěle. Ani nevadí, že hra neběží v 60fps, běží v o polovinu nižším frameratu, ale ten je naštěstí stabilní, nevšiml jsem si žádných poklesů nebo zádrhelů. Velmi kvalitní je i ozvučení, tak nějak už patřící k této sérii, a podle mého se povedlo i komentování jednotlivých zápasů, o které se postaralo duo Mike Emricke a Eddie Olczyke z NBC, které tak mají slušnou atmosféru. Díky audiovizuálu se dá určitě sem tam představit, že sledujete hokej v televizi. Od letošního ročníku NHL se čekalo na nových konzolích určitě hodně. Vývojáři naslibovali nový engine, spoustu herních novinek a tak dále, ale nakonec jsme se dočkali jen toho prvního. Opravdu jen těžko jde pochopit, že se vývojáři zbavili prakticky všech důležitých herních režimů a naservírovali nám jen rychlé zápasy a několik dalších vedlejších režimů s polofunkčním online módem. Tohle větší demo si mohli odpustit, protože jen udělali ostudu nejen sobě, ale poškodili prakticky celou značku. Důvěra hráčů se jim nyní bude získávat hodně těžko zpátky.