Všechny Mario hry z hlavní série staví vždy na stejném příběhu, který ačkoliv je už dost ohraný, pořád funguje velmi dobře. Opět je tedy unesena chudinka princezna Peach, přímo Mariovi z rukou, který se jí musí vydat znovu skrze houbové království zachránit a samozřejmě porazit i hlavního protivníka, který se rovněž od prvního dílu nezměnil. Nintendo tímto tak trochu dokazuje, že není třeba propracovaný příběh se spoustou zvratů a šokujících momentů, hlavně když je vynikající hratelnost, a tu samozřejmě obsahuje i New Super Mario Bros U. Pokud jste některý z posledních New Super Mario Bros. dílů hráli, jistě víte, že jste si postupně odemykaly jednotlivé lokace. Tento systém je samozřejmě i zde, jen nyní máte mapu s celým světem před sebou a můžete na ní libovolně jezdit bez nahrávacích obrazovek. Celý svět obsahuje hned osm celkem rozlehlých částí s vlastními levely, podíváte se nejenom do podzemí či klasických zelených úrovní, ale i do zasněžených hor, vyprahlých pouští a spousty dalších zajímavých míst, většinou tedy dobře známých z předchozích her. Fanoušky série druhy lokací asi nepřekvapí, každopádně jednotlivé levely mají skvělý design, možná nejlepší, jaký se kdy ve 2D Mariovi objevil. Zde Nintendo ukazuje, že je mistrem v oboru, protože levely nejen, že pěkně vypadají na první i druhý pohled, ale mají i spoustu důmyslně postavených pastí, hádanek a skrytých chodeb. Z předchozích řádek je jasně patrné, že New Super Mario Bros U není žádnou revolucí, spíše jen evolucí. Hratelnost je zde v základu věrná tradici, takže je prakticky stejná jako v posledních New dílech, jen vývojáři přidali několik nových power upů, pastí i nepřátel. Všechny přidané novinky ovšem obohacují celý herní systém o nové možnosti a neokoukané situace, díky nimž si hraní budete užívat jak nikdy dříve. Skákání po levelech, překonávání pastí případně nepřátel je pořád velmi zábavné a návykové, kolikrát si budete říkat, že si dáte poslední level, a poté jich dáte ještě několik. Zábavu jistě podporuje i velmi dobře řešené ovládání, které si New Super Mario Bros série udržuje od prvního dílu. Nyní ovládání doznalo jen několik drobných úprav, především spojených s novými možnostmi. Velké změny nejsou, ale proč něco měnit. Vše dohromady skvěle funguje, přesto má New Super Mario Bros U jednu slabinu, se kterou se potýkaly už předchozí díly. Ona slabina se jmenuje bossové. S nimi si zřejmě vývojáři nevědí moc rady, protože i nyní jsou souboje s nimi až neuvěřitelně lehké a jednoduché, prakticky nepředstavují tito finální protivníci větší výzvu. To je docela kontrast k jinak zbytku hry. První polovina je sice lehčí, ale v druhé polovině značně přituhne a problém budou mít i zkušení fanoušci série. Vyšší obtížnost je tu rozhodně vítaná, zvláště po posledních kapesních dílech, kde byla posazena nezvykle nízko. Protože laťka s obtížností vyletěla vzhůru, jen těžko se odhaduje herní doba. Ta by se měla normálně pohybovat kolem deseti hodin, ale je jasné, že tu hodně záleží na schopnostech a umu hráče. Dohráním ale hra rozhodně nekončí, protože všechny levely obsahují spoustu skrytých míst s bonusovými velkými mincemi, takže se rozhodně vyplatí si dát celou hru znovu a vše vysbírat. Když dohrajete hlavní kampaň, jsou tu ještě další tři bonusové režimy, pro fanoušky známé třeba z předchozí Wii verze. Prvním režimem je Challenges, který jak už název napovídá, ukrývá v sobě několik desítek výzev. Budete v nich překonávat nejenom úrovně na čas, ale i pokoušet se posbírat co nejvíce mincí nebo životů, případně vydržet v úrovni co nejdéle. Výzvy jsou docela obtížné, ale i tak pořád zábavné, takže se dá jenom u nich prosedět několik hodin. Druhým režimem je tu Boost Rush, v něž vás čeká procházení levelů, ovšem za značně ztížených podmínek a kolikrát ještě na čas. No a třetí režim Coin Battle je dělán minimálně pro dva hráče, kteří mezi sebou soupeří o to, kdo sebere více mincí. Jak vidíte, i po dohrání hlavní kampaně ukrývá New Super Mario Bros U další hodiny skvělé zábavy. Možná se ptáte, jak je zde využit tabletový ovladač Wii U Gamepad. Prakticky nijak. Pokud hrajete sami, vidíte na displeji ovladače totéž, co na televizní obrazovce. To je docela škoda, protože když už Nintendo tlačí svůj revoluční ovladač, kdo jiný by měl ukázat jeho výhody. Nintendo si bylo asi samo vědomo, že tu prakticky není Wii U Gamepad potřeba, takže se spíše doporučuje hrát pomocí Wii Remote. Trochu zamrzí, že Nintendo nepřidalo podporu pro Wii U Pro Controllerer, který je u ZombiU edice, ne všichni totiž doma mají Wii Remote. Jediné využití Wii U Gamepadu je v kooperaci, kdy až čtyři hráči mohou hrát s Wii Remote, zatímco pátý s Wii U Gamepadem jim pomáhá vytvářením plošinek. Samozřejmě, nejde o nic světoborného, ale kupodivu je kooperace velká zábava. Dá se navíc říci, že do mnoha míst se ani nemáte šanci bez druhého hráče dostat, takže rozhodně je dobré si k hraní někoho přizvat, aby ťukal plošinky. Protože jde o 2D Maria, asi nikdo nečeká nějakou oslnivou vizuální prezentaci. Máme tu jen klasického New Super Mario Bros. Wii v HD rozlišení, s pěknějšími texturami, jinak je vše při starém. Samozřejmě, i tohle malé vylepšení stačí k tomu, aby se na nového Maria velmi dobře dívalo, grafika je plně funkční a potřebám hratelnosti plně dostačuje. Ono je i dobře, že se Nintendo nenechalo unést a nenacpalo do hry spoustu oku lahodících efektů, protože takto jsou levely pěkně čisté a nic nenabourává soustředění na překonání překážek. Potěší určitě naprosto stabilní framerate, takže nic nebrání velké zábavě. Velkých inovací nedoznala ani hudební stránka. Nintendo vzalo staré osvědčené melodie, a ty použilo i zde. Samozřejmě, osvědčené skladby se stále dobře poslouchají, ale nejeden fanoušek jistě očekával, že Nintendo přijde i s několika novými. New Super Mario Bros U je skvělá plošinovka, kterou si budete užívat po celou dobu, co ji budete hrát, a ještě více v kooperativním režimu. Jako bonus tu jsou připraveny další herní režimy, takže i životnost je velmi vysoká, a je tak ospravedlněna poněkud vyšší cena. Jen možná zamrzí, že když už Nintendo prezentuje u Wii U především nový ovladač s displejem, vlajková loď mezi hrami ho prakticky nevyužívá a sází spíše na klasické ovládání. Nic ale nemění na tom, že jde o nejlepšího 2D Maria, jakého jsme tu zatím měli. Je třeba něco dodávat?