Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Mortal Shell už na začátku představí zdecimovaný a ponurý svět, v němž lidstvo už prakticky neexistuje, a všude se pohybují jen nepěkně vypadající kreatury lačnící po krvi a zabíjení. Naštěstí tu je hlavní hrdina, který ale nemá na začátku vlastní tělesnou schránku, ale to nebrání záhadnému Temnému otci, aby k němu promlouval a dal mu úkol najít a donést ostatky jeho následovníků. Příběh není nějak extra složitý, a vlastně je i celkem předvídatelný, ale neurazí a vlastně je fajn se neustále dozvídat něco nového o zdejším nepěkném temném světě s velmi dobrou  a hutnou atmosférou.  

Jak už jste možná pochopili hned z prvního odstavce, Mortal Shell je akční RPG hrou, pro niž se nechali vývojáři z Cold Symmetry inspirovat slavnými hrami studia From Software. Základy tohoto dnes nesmírně oblíbeného a velmi chytlavého žánru obohatili o své vlastní nové prvky, přičemž tím nejvíce originálním prvkem jsou speciální zbroje. Hlavní hrdina je jen holou a slabou kreaturou, která sama o sobě by toho moc nezmohla. Proto hned na začátku vám hra dá možnost na sebe hodit zbroj jednoho padlého hrdiny, který se před časem rozhodl s temnotou bojovat, ale bohužel neuspěl. Následně během hraní je možné najít další tři takové zbroje, které zde nahrazují klasické třídy postav, přičemž každá zbroj vám dává specifické vlastnosti. Jedna se hodí pro klasického válečníka, další vám dá hodně staminy, ale méně života, navíc každá má další pasivní vlastnosti, které můžete upgradovat za duše nepřátel. V Mortal Shell tak za duše postavu klasicky nelevelujete, ale pouze si odemykáte další možnosti nalezeného brnění. Musím se přiznat, že s tímto systémem jsem se na začátku musel nejprve sžít, protože jde o něco zcela jiného oproti tradičním Souls hrám a akčním RPGčkům. Nakonec jsem ho ale ocenil, protože vnáší do žánru něco zcela nového a neokoukaného, co navíc dobře funguje.

Stejně důležitou součástí hry jako výše zmíněné zbroje jsou zbraně. Těch není ve výsledku moc, vlastně byste je spočítali na prstech jedné ruky. To mi ale popravdě nevadilo, protože každá zbraň je jiná, unikátní a vyžaduje učení se, jak s ní zacházet. Zbraně je možné pak za nalezený materiál vylepšovat, čím jim zvětšíte jednak poškození, ale také si odemykáte velmi silné útoky, které mi nejednou zachránily zadek. Já jsem si nejvíce oblíbil základní dlouhý meč, který dává rozumné poškození, navíc jsem byl s ním v rámci možností pořád rychlý a mohl snáze uskakovat protivníkům.

Zatímco zbraně jsou fajn, tak velkou chloubou hry Mortal Shell je bez debat povedený soubojový systém. Na začátku se může zdát, že postačí mačkat jen R1, ale jakmile si celý bojový systém osvojíte, naučíte se různá komba i vykrývání útoků protivníků, čímž je možné získat část ztraceného života zpět, začnete si souboje užívat stejně hodně, jako já. Důležitou součástí soubojového systému je schopnost hlavního hrdiny ztvrdnout, čímž je možné odrazit útok protivníka, na vteřinu ho ochromit a dát mu pěkný nářez. Stejně jako parry je nutné i tuto část soubojového systému načasovat, a popravdě jsem si ji během hraní i oblíbil. Dává totiž další možnosti, jak se s protivníky vypořádat a odrazit jejich útok, což přidává na ještě větší rozmanitosti.

Zábavný soubojový systém uplatníte pochopitelně v boji. Vývojáři připravili řadu protivníků, ať už to jsou zombiím podobní neřádi, vlkodlaci nebo velcí mniši. Každá z lokací má vlastní sadu protivníků, takže se nestane, že by hra v tomto byla stereotypní a točila jen neustále pět druhů protivníků. Tak to není. Každý protivník se navíc neliší jen vzhledem, ale i soubojovým systémem, takže jako u Souls her je důležité se učit jeho pohyby a útok neunáhlit. V Mortal Shell si totiž život nijak nevylepšujete a vydržíte jen tolik, kolik umožní vaše schránka. Dalo by se tak říci, že i na konci hry jste stejně zranitelní jako na začátku, jen protivníky rychleji dokážete poslat na onen svět. Pokud bych měl protivníkům něco vytknout, tak je skutečnost, že občas na vás skočí odnikud, čímž vývojáři zřejmě uměle navyšují obtížnost. To by se u takových her dít nemělo, stejně tak se mi nelíbilo, že protivníci mají oči na obou stranách hlavy, takže proplížit se k nim je kolikrát nadlidský úkol. I když jsem šel potichu, vždy se na mě protivníky otočil a začal útočit.

Během hraní zlikvidujete řadu monster, ale tím nejlepším jsou bez debat bossové, kteří čekají vždy na konci každého dungeonu. Každý je originální, ať už jde o vzhled nebo bojové vlastnosti, a je vždy radost s nimi bojovat. Co se mi u bossů líbí, tak je skutečnost, že mnozí mají dvě fáze, takže zatímco se konečně naučíte první a dokážete ji zvládnout bez zranění, tak boss najednou přijde s druhou, během níž i přepne svůj styl boje. No a v tu chvíli jste opět na začátku, jenom proti vám tedy stojí ještě o malinko silnější a rychlejší protivník. Stejně jako souboje s řadovými protivníky i bossové jsou hodně o učení se jejich pohybů, správném načasování útoku i úhybných manévrů. Jen to tedy u nich platí dvojnásob, i vzhledem k tomu, jaká poškození dokážou uštědřit. Na druhou stranu je také nutné přiznat, že bossové v Mortal Shell nejsou zase tak krutí a těžcí, jako je to u sérií Dark Souls nebo Nioh. A vlastně to do jisté míry platí o celé hře, které je nováčkům a občasným hráčům daleko přístupnější.

V Mortal Shell začínáte v temných jedovatých močálech, které jsou doslova prošpikovány pastmi na medvědy a další zvěř, kam byste se za normálních okolností jen těžko dobrovolně vydali, ale posléze se dostanete i do rozpadlých hradů, různých dungeonů a dalších lokací, takže hra je v tomto dostatečně rozmanitá. Svět jako takový je designován hodně do stylu Souls her, takže ukrývá řadu tajemství, skrytých chodeb i různých zkratek, které určitě oceníte. O to více, když ve hře není na začátku rychlé cestování. To se vám odemkne až relativně pozdě, což má i jeden velký důvod, který zde nebudu spoilerovat. Každopádně design světa je více než povedený a ani tady vývojáři nezakopli.

Co se mi na světě Mortal Shell líbí, tak je skutečnost, že obsahuje celou řadu předmětů, které budete postupně sbírat a následně používat. K nim vám ale nikdo nic neřekne, takže abyste odhalili, co vlastně daný předmět umí, musíte ho použít, a to i za cenu, že se poprvé otrávíte. Jen tak ale můžete zjistit, jaký předmět vás bude třeba léčit. Zajímavostí je, že lékárničky jsou zde formou klasických předmětů, které můžete vyčerpat. Nedoplňují se vám u checkpointu, takže je důležité je pečlivě sbírat či nakupovat u speciálního obchodníka s kočkou (nezapomeňte ji pohladit) za nastřádané duše z padlých protivníků.

Když jsem začal Mortal Shell stahovat, zarazila malá velikost. Hra má totiž necelých 8 GB, a vlastně i cenovka 29.99 euro trochu odkazuje, že půjde spíše o menší či středně velkou záležitost. Svoji délkou se Mortal Shell nemůže Souls hrám ani třeba sérii The Surge studia Deck 13 rovnat. Na první dohrání jsem potřeboval zhruba nějakých 15 hodin, a možná by to byl i kratší čas, pokud bych rychleji pochopil herní základy a z blbosti se nezasekl hned na začátku u jednoho z bossů.  Každopádně oněch patnáct hodin jsem si po většinu času užíval a ve výsledku s nimi ani nemám moc velký problém. Šlo o příjemně strávený víkend, navíc po dohrání můžete ještě vše prozkoumat a třeba odemknout i všechny trofeje. Těch není moc, a ačkoliv se mohou zdát na první pohled jednoduché, u plnění některých se pořádně zapotíte. Platina zde rozhodně není zadarmo. Vývojáři také už v základu nabízejí New Game+, takže se do opakovaného hraní můžete pustit s vylepšenými zbraněmi i nalezenými brněními.

Vývojáři se pro Mortal Shell rozhodli použít osvědčený Unreal Engine poslední generace, který byl za poslední roky dobře optimalizován pro všechny současné platformy. Vizuálně Mortal Shell neurazí, ale na druhou stranu ani nějak zvláště nenadchne. Jde o takový ten lehčí nadprůměr, ať už jde o modely postav a nepřátel i samotné prostředí. Je ale třeba si uvědomit, jak velký tým za hrou stojí, a ten se raději věnoval hratelnosti než nějaké oku více lahodící grafice. A určitě udělal dobře. Co se týče frameratu, ten je po většinu času stabilní. Jen v jedné části po útoku řadových protivníků docházelo k nepěknému poklesu. Věřím, že tento nedostatek vývojáři v budoucím updatu opraví. A pokud mi ještě něco trochu vadilo, tak jsou sem tam nedotažené animace hlavního hrdiny i nepřátel, a také nahrávací časy. Ty sice nejsou nejdelší, ale u Souls her, kde se umírá celkem často, hlavně na začátku, bych chtěl, aby nahrávací obrazovky byly eliminovány. Co nezklame, tak je velmi dobré ozvučení. Pokud budete mít nasazena sluchátka, což doporučuji, u soubojů s bossy dokonce poznáte, z jaké strany jdou a útočí, což vám dá šanci rychleji zareagovat. Hudební doprovod je ale takový nevýrazný a postrádal jsem u něj nějakou snadno zapamatovatelnou melodii, kterou bych si s Mortal Shell hned spojil.

O hře Mortal Shell se před časem díky betaverzi na PC začalo hodně mluvit, ale i tak jsem k ní byl docela dost skeptický. Hlavně z důvodu, že na ní pracovalo velmi malé studio, které navíc nemělo velký rozpočet. Počáteční hodina působila trochu rozpačitě, ale pak jsem Mortal Shellu přišel na chuť a prakticky se od něj nemohl odtrhnout do závěrečných titulků, za což můžou jednak dobře fungující herní mechaniky, zábavná hratelnost, skvěle navržené souboje s bossy i kvalitní design světa, který láká k prozkoumávání. Mortal Shell tak ve výsledku ani není možné zařadit mezi další klony Souls her, protože jde o akční RPGčko s vlastní identitou, které by si měl každý fanoušek žánru zahrát.