Recenzovaná verze: Nintendo Switch 

Ačkoliv je hra Fire Emblem Warriors: Three Hopes spin-offem pro výborný Fire Emblem: Three Houses, odehrává se v jeho světě, tedy na kontinentě Fódlan, a sdílí i spoustu postav a dalších náležitostí, vývojáři chtějí oslovit všechny hráče. I proto se příběh Warriors: Three Hopes odehrává v jakési alternativní časové lince, výsledkem čehož je, že nemusíte události hlavního dílu moc znát. Na druhou stranu jsou neskutečným benefitem a fanoušci si hru užijí ještě o kus více. I vzhledem ke skutečnosti, že hlavním padouchem hry je přímo hrdina z Three Houses, proti kterému se musí postavit nový hrdina jménem Shez (opět je možnost si vybrat pohlaví - u hrdiny i padoucha). Ten sice hned na začátku padne, ale je přiveden zpět k životu, přičemž se záhy setká s vůdci jednotlivých národů - Adrestian Empire, Holy Kingdom of Faerghus a Leicester Alliance, kteří musejí řešit řadu problémů. Navíc velmi záhy vypukne obrovská válka, takže bude nutné si vybrat stranu a za tu bojovat. A jak asi tušíte, z dřívějších spojenců a přátel jsou najednou nepřátelé.

Jsem rád, že ačkoliv je Fire Emblem Warriors: Three Hopes jen rubačka, tak vývojáři připravili zajímavý příběh se spoustou zvratů, skvěle napsaných postav, mnohé si prostě a jednoduše nejde nezamilovat, výborně napsaných dialogů a také parádní prezentací. Ta je opravdu na vysoké úrovni, a nejde přitom jen o vizuální zpracování, k němuž se ještě dostanu, ale i hudební doprovod nebo skutečnost, že veškeré hlavní pěkně zpracované filmečky i většina rozhovorů jsou plně dabované. To má pak obrovský vliv na atmosféru a vtáhnutí hráče do víru obrovské války. Velkým plusem je i skutečnost, že díky výběru ze tří frakcí má hra slušnou znovuhratelnost, takže nejde o záležitost, kterou byste po pár dnech odložili a už se k ní nevrátili. Zvláště když propadnete jejímu kouzlu. A to je sakra jednoduché.

Základní mechanika hry Fire Emblem Warriors: Three Hopes je podobná jako v jiných Musou hrách. Ocitnete se tedy na obrovském bojišti a na něm se musíte prosekat stovkami spíše jen statických protivníků, ale také už aktivnějšími minibossy v podobě rytířů, mágů nebo velitelů tvrzí. Jenom o sekání to ovšem není, protože se postupně objevují hlavní i vedlejší úkoly, které je nutné plnit. Úkoly většinou spočívají v dobývání tvrzí, ochraně určitých jednotek, což je občas hodně těžké a časově náročné, nebo porážení docela velkého množství pěkně zpracovaných bossů s jedinečnými útoky. Samozřejmě vám zde nebudu vyjmenovávat všechny úkoly, ale počet jejich druhů je více než dostačující. Hra pak úkoly docela dost točí, takže ačkoliv jsem neustále drtil tlačítka a likvidoval zástupy protivníků, nikdy jsem neměl pocit, že bych přešlapoval na místě, případně že by hra sklouzávala do nějaké neustále se opakující smyčky.

Největší podíl na zábavné hratelnosti má ovšem jednak parádně vyladěné ovládání, ale také skvělý soubojový systém. Na začátku hlavní hrdina sice umí jen pár základních slabších a silnějších útoků, ale jak leveluje a pokračuje jednotlivými kapitolami, učí se nové útoky, které je následně možné kombinovat do parádně vypadajících komb a speciálních útoku. Navíc je možné si u hrdiny odemykat i různé třídy, a ty postupně měnit dle preferovaného stylu boje, který ovlivňují i zbraně. Určitě je nutné zmínit, že hlavní hrdina není na bojišti sám. Před každou menší i větší bitvou je možné si vybrat, jaké další postavy ho budou doprovázet. O tyto, dalo by se říci vedlejší postavy, se přitom můžete postarat stejně dobře jako o hlavního hrdinu (ať už jde o nastavení třídy, zbraní, předmětů a dalších vlastností). Stejně jako v jiných Musou hrách je možné mezi nimi na bojišti snadno přepínat a hrát tedy i za ně, čímž se hratelnost stane ještě rozmanitější.

Protože jsem hrál na začátku hlavně za Shez, která (vybral jsem si dívku) mi svými schopnostmi a soubojovým systémem vyloženě sedla, tak ostatní moje oblíbené postavy nelevelovaly tak rychle, jak by bylo potřeba. To ovšem není problém, protože po pár bitvách se dostanete do hlavního tábora, kde je možné moc nepoužívaným bojovníkům zvedat za peníze level, případně jim vylepšovat specializace skrze jednoduše zpracované tréninky. Tábor sám o sobě je důležitou a nedílnou součástí hratelnosti, který si postupně vylepšujete a odemykáte si v něm řadu nových možností, ať už jde o plánování misí, vylepšování výzbroje u kováře nebo nakupování surovin u obchodníků. Je také možné v táboře zvyšovat morálku jednotlivých členů družiny a utužovat s nimi vztahy. Ačkoliv se to nezdá, je to hodně důležité, protože postava s dobrou morálkou a v dobrém rozpoložení vždy bojuje lépe, a to i v případě, pokud je těžce zraněna. Bojuje do posledního dechu. Vlastně i kvůli těmto podpůrných mechanikám v táboře jsem byl docela překvapen, jak komplexní a nesmírně propracovaný balíček Fire Emblem Warriors: Three Hopes je. Přitom všechny možnosti se odemykají postupně, takže jsem neměl pocit, že by hra na mě najednou navalila hromadu informací a já moc nevěděl, co mám dělat. Za to musím vývojáře jednoznačně pochválit.

Bitvy sice jsou pořád na hře Fire Emblem Warriors: Three Hopes tím hlavním a budete v nich trávit největší množství času, ale vše je doplněno o další zajímavý a hlavně zábavný obsah. Hodně se mi líbí, že je nutné se na bitvy připravit, ať jde o zmíněnou skladbu družiny, ale i přizpůsobení taktiky. U velkých bitev je pak možné i investovat speciální strategické body do různých bonusů, které mohou usnadnit postup. Je možné třeba odhalit větší kus mapy, případně si naklonit na svoji stranu generála protivníka nebo mít více vlastních jednotek na mapě. Na hře se mi i líbí, že vývojáři nezapomněli ani na její strategické kořeny, takže je možné skrze speciální mapu rozdělovat příkazy neovládaným jednotkám. Ty tak můžete posílat bojovat nebo plnit úkoly na různé části mapy, případně je všechny svolat a podniknout jeden velký útok na jeden jediný cíl.

Je třeba zmínit, že postupně budete navštěvovat různé regiony. Každý vždy obsahuje několik menších bitev, které prakticky slouží k tomu, abyste získali další zkušenosti, nové předměty a vůbec se mohli připravit na závěrečnou velkou bitvu.  Když zdoláte menší bitvu, v jejím okolí jsou většinou různé zříceniny či budovy, které stačí pouze prozkoumat a sebrat bonusy, ať už jde třeba o další levely pro postavy v družině, zvedání jejich morálky, ale také jen peníze nebo důležitý materiál. V něm jsem se na začátku trochu ztrácel, ale později slouží k vylepšování zmíněného základního táboru i třeba vylepšování zbraní. Menší nevýhodou rozdělení hry na jednotlivé regiony/kapitoly je, že když zdoláte v daném regionu finální bitvu, posunete se dál a už se nemůžete vrátit. Pokud tedy v regionu vše nesplníte nebo nevyzobete, máte smůlu. A to vlastně platí i o bodech pro tréninky a další aktivity, které je dobré vždy před finální bitvou utratit. Spěchat se ve hře Fire Emblem Warriors: Three Hopes rozhodně nevyplácí.

Jak už jsem zmínil na začátku, hra Fire Emblem Warriors: Three Hopes je určena nejen hardcore fanouškům hlavní série nebo hack & slash, ale také nováčkům. A proto vývojáři dali možnost si vybrat hned ze tří obtížností, a pak také si hru zapnout buď v Casual nebo Classic režimu. Klasický režim spočívá v tom, že když vám nějaký oblíbený hrdina během bitvy zemře, nadobro o něj přijdete, což popravdě vždy hodně zamrzí. V Casual trvalá ztráta hrdiny nehrozí, vždy je na konci bitvy oživen. Je tak jen na vás, jak si hru nastavíte a uděláte průchod těžký. Líbí se mi i přítomnost lokální kooperace v bitvách, takže si můžete kdykoliv pozvat na pomoc kamaráda. Kooperace má ale i dvě nevýhody. Jak už jste asi sami pochopili, online možnost bohužel chybí. Druhou nevýhodou je, že kooperace není dostupná od začátku, ale je nutné si ji odemknout, což zabere několik hodin.

I když hraji hry na konzoli Nintendo Switch většinou v handheldovém režimu, tak Fire Emblem Warriors: Three Hopes si i díky obrovským a kolikrát epickým bitvám přímo říká, aby běžela na velké obrazovce. Docela jsem byl proto zvědav, jak na ní bude vypadat, a musím říci, že jsem zklamán rozhodně nebyl. Postavy jsou po vzoru Fire Emblem: Three Houses pěkně stylizované, ať už během filmečků nebo samotných bitev, a i prostředí vypadá vzhledem k možnostem konzole Nintendo Switch obstojně a neurazí. Ano, hra by potřebovala trošku vyšší rozlišení, lepší vyhlazování a sem tam detailnější texturu, ale tyto drobné nedostatky jsem přestal po chvilce vnímat. Daleko důležitější je, že hra na rozdíl od Fire Emblem Warriors nebo Hyrule Warriors: Age of Calamity nemá moc velké problémy s frameratem. U těchto dvou her někdy framerate klesal i ke 20 snímkům, což opravdu při jejich kvalitě zamrzelo. Fire Emblem Warriors: Three Hopes je na tom lépe a většinou se framerate pohybuje mezi 30-40 snímky. Lepší by bylo, pokud by byl framerate uzamknut, protože by nedocházelo k občasnému trhání obrazu, ale oproti dříve vyšlým hrám je to rozhodně posun správným směrem.

Fire Emblem Warriors: Three Hopes je parádní Musou hra, kterou jsem si hodně užil. Dobře napsaný příběh se spoustou charismatických postav je doprovázen kvalitní prezentací, zábavnou hratelností, obohacenou o řadu zajímavých mechanik, ať už v táboře nebo na samotném bojišti. Nedostatky tu sice sem tam jsou, ale jsou spíše menší a nijak nekazí opravdu skvělý dojem, který z hry mám. Rozhodně jedna z nejlepších Musou her, kterou mohu doporučit všem fanouškům žánru i hry Fire Emblem: Three Houses.