Hra EyePet si svou premiéru odbyla právě na PS3ce, kde se stala velice oblíbenou a populární. Samotná hra nabízela pomocí oné EyeToy kamerky a speciální podložky přímou interakci s vaším mazlíkem, který se pohyboval v reálném světě, ale reálný nebyl. Toto řešení nejspíše uvítali především malé děti, které chtěly nějakého toho mazlíka domů, ale rodiče jim to jaksi zatrhli. Právě pro ně a pro příležitostné hráče, byla tato hra cílena. Nedávno přišla možnost hru ovládat pomocí Move ovladače, což nás opět donutilo šáhnout do skříně a opět si s virtuálním mazlíkem pohrát. Jenže to nestačilo, a tak se mazlící zbarvi závislosti na pevné konzoli a přestěhovali se na PSP. Hra je to v podstatě jednoduchá. Staráte se o svého mazlíka, bavíte se s ním a různě jej oblékáte. Hlavním lákadlem celého hraní budou mini-hry. Budete tak hrát bowling, chytat ryby, skákat na trampolínách a mnoho dalších zajímavých aktivit. Každá aktivita má svou vlastní úroveň. Pokud dosáhnete určitého úkolu, posunete se do další. Můžu říci, že tyto mini-hry jsou velice jednoduché, snadno se ovládají, ale i celkem rychle omrzí. Ale s tím se musí počítat. Když už vás tedy mini-hry, ke kterým je potřeba mít připojenou kamerku a být stále zaměřený na orientační destičku, omrzí, je čas se posunout do Pet-home. To je náš domeček, kde si můžete také s mazlíkem hrát, ale nyní bez nutnosti použití kamerky. Například závod v autě. Zdá se to jednoduché, ale díky pevné kameře a jednomu joysticku to pro Vás ze začátku bude peklo. Trefit se mezi dva kužele bude ze začátku obtížnější, ale po chvíli naprosto banální. Dokonce můžete navštívit šatník a dát svému zvířátku nějakou tu zajímavou věcičku. Takže není problém kšiltovka, svetr a další šílenosti. Ony věci na převlečení se shání velice jednoduše. Stačí dokončit nějaký ten úkol, či vylepšit čas. Ale ruku na srdce. Po odehrání všech mini-her jsem byl hrou naprosto znuděn do takové míry, že jsem se k oblékání a šacení odhodlal jen párkrát a věnoval se spíše objevování nových možností hry. Zajímavá je možnost nechat si nakreslit obrázek reálného objektu, který pomocí připojené kamerky vyfotíte. Nutno ale podotknout, že musíte mít zabraný jen daný objekt. To poznáte tak, že na každé straně displaye máte ukazatele. Když ty zezelenají, můžete jej vyfotit a počkat, co váš mazlík nakreslí. Od výsledné podoby nic nečekejte, jelikož tato hra není simulátor Picassa. Přejdeme ale k další části. Hned si musím postěžovat. Nahrávací časy jsou úmorné! Vždy budete čekat 30 sekund, a někdy i déle. Do toho připočtěte vysvětlení, co máte dělat, a dostanete tak jedno z největších mínusů hry. Druhým mínusem je nutnost mít zaměřenou speciální kartičku. Pokud tak neučiníte, vaše zvířátko se tak octne v bublince a bude smutné. Ono vlastně stačí změnit úhel, který vám třeba vyhovuje, ale hra jej již nezvládne. Takže sice je to hra na přenosném systému, ale musíte být neustále zaměřeni na jeden bod, díky kterému se vaše zvířátko pohybuje v „reálném“ světě. Co se ale hře upřít nedá je začátek. Nejlepší jsou chvíle, kdy se začne klubat z vajíčka. Vypadá velice roztomile a tak pomocí stisku správného bočního tlačítka bereme co nejvíce fotek, co se jen na paměťovou kartu v PSP vejdou. Počáteční okouzlení bude trvat i nadále. Je to roztomilý, pobíhá to po notebooku, po mobilu či po večeři, kterou jsem nestihl v zápalu hraní sníst. Zase díky tomu, že je hra právě na PSP, se tu nachází jedno překvapení. V různém prostředí můžeme nalézt různé oblečky. Takže vyběhněte na od stolu na zahradu, na WC či někam jinam. Když se pna tuto hru podívám s časovým odstupem, tak můžu říci, že je velice rozporuplná. Jednu chvíli vás zabaví, překvapí, až žasnete. Za chvíli ale omrzí a nenabídne nic nového. Toď jsou řádky vystihujícího mne. Na druhou stranu třeba moje přítelkyně si s touto hrou užila až hanba. Je faktem, že vás hra učí zodpovědnosti (v Pet-home jej musíme krmi a posílat spát), jenže tento prvek také omrzí co nevidět. Oproti PS3 verzi je tu další mínus a to takové že alespoň u PS3 jsme mohli se zvířátkem jaksi komunikovat či si s ním hrát pomocí rukou. A tato možnost zde není. Navíc „Goučkaři“ utřou nos, jelikož pro ně je kamerka přiložená u hry nepřipojitelné k PSPGo. Tudíž mohu na závěr říci toto: „Hra je cílená spíše na ty mladší a na příležitostné publikum. My ostřílenější hráči bychom se jí měli raději vyhnout velkým obloukem, jelikož nás po prvních 10 minutách začne nudit. Pokud ale patříte do kategorie, pro kterou je EyePet zamýšlen, tak si místo našeho hodnocení dejte sedmičku.“