Recenzovaná verze: PlayStation 5

Hned na začátku hry Arcadegeddon mi byla představena herna, v níž se její majitel Gilly snaží vytvořit nejlepší arkádovou hru, která by přilákala i ty nejnáročnější hráče. Tento nápad se ale nelíbí zábavnímu gigantovi FunFUNco (FFC), který celý zdejší svět automatových heren ovládá, a proto se rozhodně nově připravovanou hru nakazit zákeřným virem. Na hráči a vlastně hráčích pak je, aby hru zbavili viru a nezvaných hostitelů tím, že se do nich sami vydají, což trochu připomíná filmovou ságu Matrix nebo film Ready Player One. Zní to bláznivě, ale funguje to jako záminka popadnout zbraně docela dobře. Co je ale možná škoda, tak je skutečnost, že tento na první pohled zajímavý svět arkádových heren vývojáři nijak dále nerozšířili po stránce loru a příběhu, a nedokázali ho ani obohatit o větší množství zajímavějších postav. Potenciál v tomto tu byl obrovský, ale zatím zůstal až trestuhodně nevyužitý. Třeba se to změní časem, ostatně vývojáři chtějí hru dlouho podporovat a rozšiřovat novým obsahem.

Arcadegeddon se na první pohled může jevit jako prostá kooperativní střílečka se stylizovanou grafikou, stavějící na lootu jako Fortnite, Borderlands nebo Destiny. Tím ale docela dost klame, protože jsem záhy zjistil, že jde o akční roguelike hru typu Returnal nebo Hades, v níž se neustále snažíte prostřílet co nejdál na vyšší a vyšší obtížnosti a zlikvidovat všechny čtyři bosse. Základní herní smyčka funguje velmi dobře a zábavný gunplay, vyladěné ovládání i dobrý pocit z rychlého pohybu pomáhá v prvních hodinách velké znovuhratelnosti, na níž je tento žánr postaven.

Když selžete v rozehraném běhu, naštěstí za své snažení a plnění výzev pro jednotlivé členy gangu vždy dostáváte body, za které levelujete a odemykáte si aktivní (štít nebo ohnivý výboj) a pasivní schopnosti (na začátku hlavně více zdraví a štítu), které vám v dalším pokusu mohou pomoci dostat se zase o kousek dál. Nejsou to ale jen schopnosti, které lze i skrze jednoduchý RPG systém vylepšovat a pomáhat si s nimi k dosažení lepšího výsledku. Během průchodu můžete najít při troše průzkumu celkem slušné množství zbraní, které padají z truhel v levelech nebo za poražení bossů, ať už jde o pistole, samopaly, pušky, raketomety a další originální kousky. Jejich používáním si je můžete odemknout na stálo a následně je mít od začátku dalšího pokusu, přičemž po odemknutí se dále levelují, aby získaly na síle. Líbí se mi, že vývojáři nešetřili ani kosmetickými doplňky. Pro jednotlivé zbraně je možné si odemknout velké množství barev, a také hlavního hrdinu jde postupně zkrášlovat a upravovat k obrazu svému. Kosmetické mikrotransakce jsou přítomny, ale nijak agresivně, klidně se dá bez nich obejít.

Každopádně jak hrajete, postupně se stáváte silnějšími a lépe připravenějšími, ale stejně jako v jiných roguelike hrách jsou to i zkušenosti, které rozhodují při střetech s protivníky, hlavně na vyšší obtížnosti. Těch je bohužel docela málo druhů. Většinou jen roboti nebo nějaká jiná pekelná havěť. Zamrzí i skutečnost, že bossové jsou zatím jen čtyři. Souboje s nimi jsou fajn a vždy dobře oživí průběh hrou, ale jejich malý počet je trochu zklamáním. Co ovšem potěší, je fajn design jednotlivých levelů. Nechybí uličky města, metro, lávové jeskyně nebo různé továrny. Ačkoliv je rozmanitost na začátku docela slušná, po čase se úrovně začnou trochu opakovat. Další biomy jsou časem určitě nutností. Úrovně jsou každopádně lineárnější a jde v nich hlavně jen o střelbu, sem tam ale vývojáři zadávají i jednodušší úkoly, které je nutné splnit. Nejde o nic složitějšího. Většinou je třeba nutné zabrat určitý bod nebo něco stisknout či vystřílet. Arcadegeddon je hlavně o akci.

Hru Arcadegeddon je možné hrát sólo, ale musím říci, že při tomto hraní dost ztrácí své kouzlo a i zábava se začne vytrácet po několika pokusech. Hra je přímo dělaná na hraní v kooperaci, nejlépe s kamarády, s nimiž můžete zapínat vyšší obtížnosti, více komunikovat a ne tolik se hrnout jen do cíle. Pokud ale další tři kamarády zrovna nemáte, je tu pořád matchmaking, který dle mých zkušeností funguje docela dobře a vyhledá spoluhráče během několika desítek vteřin. Alespoň pokud je zapnut cross-play mezi jednotlivými platformami (většinou jsem hrál jen s konzolovými hráči, na PC zřejmě hru moc hráčů nehraje). Co je trochu horší, jsou delší nahrávací časy mezi jednotlivými úrovněmi, ty by zvláště na konzolích současné generace vzhledem k jejich rychlým SSDčkům měly být kratší.

Nejzábavnější je Arcadegeddon je chvíli, když se s kamarády vydáte na nový run a pokoušíte se dostat co nejdále, odemykat nové zbraně a překonávat stále těžší překážky. Tato herní smyčka funguje i na několikáté opakování, ačkoliv se časem dostavuje i lehčí stereotyp kvůli menší rozmanitosti prostředí a nepřátel, a vlastně i vůbec skromnějšímu obsahu. Na tomto ale mohou vývojáři v následujících týdnech a měsících zapracovat. Ostatně Arcadegeddon vychází jako taková polo live service hra, no a jako každá na startu trpí menším a méně rozmanitějším obsahem.

Kromě zmíněné PvE části vývojáři připravili i PvP multiplayerovou část PvP Battle Runs pro čtyři hráče. V nich pak plníte postupně několik kompetitivních výzev tím, že porážíte protivníky v malých arénách v několika režimech jako Deathmatch, King of the Hill a další. Bohužel musím říci, že tato část není tak zábavná a ve výsledku ani zajímavá, jak se na první pohled jeví, takže jsem ji jen zkusil a následně už nic nelákalo, abych se k ní vracel. Nedonutil mě ani žebříček nejlepších hráčů. Vlastně mi přišlo, že je tu PvP část dost zbytečná a jen jakýmsi nutným doplňkem. Pokud by se vývojáři soustředili na hlavní PvE obsah, udělali by dle mého daleko lépe. 

Co na hře Arcadegeddon určitě zaujme, je pěkná stylizovaná futuristická vizuální stránka, která svoji pestrou barevnou paletou, efekty, pěknými odlesky a detaily v mnohém připomíná Fortnite od studia Epic Games, čemuž pomáhá i použitá technologie v podobě Unreal Enginu. Vizuálně se mi hra hodně líbí a je i přes všechny ty nejrůznější efekty krásně přehledná. Co už se mi ale líbilo podstatně méně, je framerate. Hru jsem hrál na konzoli PlayStation 5, kde sem tam dochází v náročnějších pasážích k viditelným poklesům frameratu, což dost nabourává zážitek z hraní a může vést i k selhání. Navíc mi i několikrát spadla během hraní, takže jsem přišel o rozehraný run a ztrátu nahraných zkušeností. To u takové hry opravdu nepotěší. Hra Arcadegeddon by si zasloužila daleko lepší optimalizaci, určitě je tu prostor pro zlepšení. Vlastně je zvláštní, že už nyní není odladěná, když byla dlouhou dobu v early access verzi a vývojáři měli zpětnou vazbu od komunity.

Arcadegeddon je překvapivě zábavnou a dobře fungující akční roguelike hrou, u níž jsem se po prvních pár hodin velmi dobře bavil a líbilo se mi postupné vylepšování svého hrdiny a zbraní. Kvalitní je i design úrovní a zábavný gunplay je dobrou motivací pokračovat v hraní. Jen po čase hra začne trochu sklouzávat do stereotypu, za což může menší rozmanitost úrovní i nepřátel. Na tomto musejí vývojáři ještě zapracovat, stejně jako na optimalizaci, která není zrovna ideální. Proto zatím hodnotím jen sedmičkou, ale ta je zasloužená.