Pro nováčky a zelenáče na začátek dodáme, že SOCOM byl vždy zaměřen zejména na hru ve více hráčích. Ačkoliv se u nás online hraní na PS2 příliš nerozšířilo, není žádným tajemstvím, že se hra hrála opravdu hodně i na minulé generaci konzol. SOCOM 4 s sebou ale přináší opravdu mnoho vítaných změn a doplňků, přičemž onen hlavní recept, tedy taktická akce z pohledu třetí osoby, zůstává a navíc otevírá náruč i hráčům, kteří jsou do série naprostými nováčky. Ačkoliv o multiplayeru vývojáři neutrousili doposud žádné info, máme tu celkem solidní porci novinek, na které se můžeme těšit v režimu pro jednoho hráče. Jako prozatím bezejmenný hrdina, kterému všichni říkají jen Ops Commander, máte na starosti smečku o pěti lidech, kde nenajdete jen bezejmenné vojáky, ale hrdiny s vlastní historií a duchem. S týmem jste vysazeni na úžině kdesi u Malaccy, která je klíčovým obchodním bodem, mezi Pacifickým a Indickým oceánem. Že se nebudete opalovat, je vám snad jasné. Abyste se nemuseli před každým mrknutím modlit o svůj život, na záda vám budou dohlížet dva Jihokorejci a dva drsňáci ze západu. Schweitzer a Wells jsou ze západu a Jižní Korea poskytla Chunga a záhadnou ženštinu s přezdívkou Forty-Five, kterou si přivlastnila pravděpodobně podle jejího oblíbeného kalibru. Jaké vztahy a jaký způsob komunikace mezi sebou jednotlivé postavy mají, si netroufáme odhadovat, ale vzhledem k tomu, že hra má být i příběhově zaměřená, můžeme pravděpodobně očekávat nějaké ty zápletky a vypjaté momenty. Tím nemyslíme očumování pánských ubikací a tak podobně. Ne, ani čichání k ponožkám po akci. Jakmile dorazíte na místo, zjistíte, že všechny ostatní jednotky NATO (mezi něž patříte i vy) jsou vyhlazeny a vám nezbývá nic jiného, než se spolehnout sami na sebe. Za tuto situaci je zodpovědná povstalecká skupina zvaná Naga. Tedy alespoň na první pohled, postupem času ale začnete zjišťovat, že její prsty sahají dále, než si dokážete sami představit a celý ten koloběh smrti závisí na několika lidech, které možná ani nikdy nepotkáte. Navzdory omezenosti vašich prostředků (těch virtuálních samozřejmě) procestujete snad celou jižní Asii, tudíž se můžete těšit na brození se bažinatými džunglemi, pomalé postupování po exotických plážích, šplhání do strmých kopců v hornatých oblastech, krytí se v malých vesničkách, ale také pěkně žhavé operace ve velkoměstech. Scenérie si pravděpodobně nebudete užívat jako v jiných hrách, vzhledem k tomu, že vaším jediným úkolem bude zabíjet a plnit úkoly (jinak se rozlučte s teplou večeří). Doufejme tak, že prostředí nebude nijak výrazně stereotypní, jelikož právě design a nápaditost okolí, může být jedním z trumfů každé hry. Hra je samozřejmě koncipována tak, že jak si smečku vybavíte, tak jí také odbavíte. Mezi misemi si můžete doplnit zásoby, vyměnit zbraně, namalovat obličej a tím to hasne. V samotných misích bude pravděpodobně možné sbírat zbraně nepřátel, ale jinak nečekejte žádné zdlouhavé přezbrojování uprostřed akce. Sečteno podtrženo. Dávám nám to celkem 14 misí a slibnou životnost až 12 hodin na jedno dohrání, což je v dnešní době téměř jako pohádková bytost. Zvláště u akčních titulů. Všechny sekvence ve hře budou navíc vyvedeny v ingame enginu hry, to údajně proto, aby nebyli hráči ochuzeni o zážitek předrenderovanými ukázkami. Aby ale byl SOCOM 4 tím nejrevolučnějším v sérii, Zippeři slibují, že zapracovali nejen na grafice a podání příběhu, ale také umělé inteligenci, která je dle posledních ohlasů skvělá. Tomu samozřejmě věřit můžete a nemusíte, vzhledem k povaze hry by ale bylo na místě, aby umělá inteligence pokud možno i přemýšlela. Vojáci už tak nebudou ukazovat svoje hlavy jako terče na střelnici, co naplat, jsou naučeni tak, aby používali krycí palbu, opravdu se kryli, snažili se vás obklíčit a nepřátelští velitelé si dokonce budou moci zavolat postřik v podobě leteckého bombardování. Někdy tak budete procházet polem pod těžkou palbou, kdy si budete přát, abyste se probudili ve své teplé posteli, jindy naopak půjdete potichu jak švábi, aby vás nezmerčila ani kukačka. SOCOM byl vždy o taktice a plížení je jeho nedílnou součástí. Po cestě navíc budete získávat nové informace o postupu, budete si moci volat podporu v podobě dělostřelectva nebo kobercového bombardování. Komandovací režim zvaný Command Mode (překvapivě) také prošel změnou a ačkoliv neobsahuje obrovské množství tabulek, značek, map podtržených překombinovaným ovládáním, můžeme očekávat opravdu mnoho taktických možností. Od těch nezákladnějších jako je označení cíle a následný přesun/eliminace po pokročilé postupy, kdy se tým na několik chvil rozdělí, aby mohl udeřit třeba i z několika úhlů. To vše i po stisknutí dvou tlačítek. Jako Ops Commander tak budete vidět věci, které ostatní nevidí, čímž se nemyslí vaše schizofrenické dvojče nebo divné kulisy vycházející z toalet. Veškeré přikazování a korigování týmu probíhá v reálném čase, tudíž jakmile vstoupíte do námi zmíněného režimu, obrazovka zešedne, čas se zpomalí a vám se na obrazovce zbarví klíčové body, které mohou nějakým způsobem posloužit k rozhodování. Tyto věci samozřejmě neuvidíte v normálním režimu. Novinkou se také zdá býti model poškození, který je tentokrát aplikován na vše, od obyčejných bariér, po celé domy. Neočekávejte masakr typu Battlefield: Bad Company, ale v úrovni, kde se naše smečka pohybuje ve slumech, je vidět, jak kulky provrtávají zdivo, otesávají omítku domků a některé se přímo trhají na kusy. Destrukce okolí je popravdě vždy vítaným doplňkem a může přinést nejenom mnoho nových taktických možností, ale také zábavy. O multiplayeru se tedy zatím ví pouze to, že ve hře se bude moci utkat až 32 hráčů najednou. Tím to hasne. Někteří dokonce přemýšlí nad kooperační kampaní, která přímo vybízí k práci v pěti hráčích. To je zatím bohužel pohádka budoucnosti, o které se údajně včas dozvíme. Zajímavým zjištěném také je, že hra bude podporovat i nové pohybové ovladače od Sony v podobě PlayStation Move. Ovládání hry je zatím neodladěné, ale již nyní je prý vidět, že hra na kouzlu opravdu neztratí. Naopak, můžete rychle mířit, házení granátů je v některých ohledech ještě lepší a pohyb také není vůbec špatný. V online hrách budete moci hrát jak s pohybovým ovládáním, tak na klasickém padu. Než o kvalitu ovládání tak půjde spíše o vlastní vkus. Ať je SOCOM jakkoliv zaběhnutou sérií, o které si mnozí myslí, že nemůže překvapit, pořád se až divíme, jak novinky zmíněné výše působí delikátně. Jako byste vzali starší SOCOM hry, obrousili je, připravili o všechny ty ostré hrany, nalakovali a poslali do světa. Prozatím je předčasné dělat jakékoliv závěry, ale zatím to vypadá na slibnou podívanou. To ještě nepřišla řada na multiplayer, který je právě tím, díky čemuž se hra kdysi tak dobře prodávala. Pozór! Čelem vzad a vyhlížet!