Recenzovaná verze: PlayStation 5

Syberia: The World Before vyšla původně začátkem letošního roku pouze na PC, kde sklidila docela velkou chválu. Nyní se konečně dostala i na konzole současné generace PlayStation 5 a Xbox Series X/S, no a v příštím roce by se měla vyjít ještě na starší konzole PlayStation 4, Xbox One a Nintendo Switch. Protože je konzolová verze nyní konečně venku, můžeme se podívat na to, jak vlastně dopadla. Pojďme se nejprve podívat na to, co dělá ze Syberie onen skvost, na který nedají fanoušci celého světa dopustit. Tím je pochopitelně příběhová stránka.

Čtvrtá Syberia sleduje osudy dvou hlavních protagonistek. Vrací se všemi oblíbená Kate Walkerová, která je zde na útěku z ruského vězení. Během útěku se jí podaří shodou okolností objevit malbu záhadné dívky, kterou není nikdo jiný než mladičká sedmnáctiletá klavíristka z Vaghenu. Obě linie se ve hře střídají a vzájemně na sebe odkazují, byť je dělí mnoho dekád. Zatímco linka Kate se odehrává v roce 2004, tak ta sedmnáctileté dívky Dany Rozeové v roce 1937. Je třeba říct, že fanoušci předchozích dílů budou mít více jasno v některých podružnějších událostech hry, ale není úplně nutné znát dřívější události, jelikož Syberia: The World Before obstojí i jako zcela samostatný titul. Velice příjemným a humorem oblažujícím elementem hry je „nový“ společník Kate, který nejde pro vtipnou hlášku či situaci daleko.

Na hře je sympatické to, že se nebojí ani velkých témat a umí je krásně prodat. Nerad bych se více rozepisoval o příběhu a něco spoileroval, neboť je fantastiky napsaný, krásně zpracovaný a nabízí skvělé momenty, které umí chytit za srdíčko a mají největší dopad, když o nich nevíte a zažijete je na vlastní prsty. Mohu ale rozhodně vypíchnout už samotný úvod, kdy má mladá houslistka Dana zahrát hymnu Vaghenu na velkém náměstí. Vagerané zde slouží jako jakási obdoba židů, takže můžete věřit tomu, že příběh nebude jen procházka růžovým sadem. Perfektně je zakomponované i střídání hlavních postav, neboť přepnutí na Danu předchází to, že Kate najde novou stopu či dokument, odhalující minulost.

V základu je nová Syberia velmi příjemnou adventurou, kde si užijete spoustu chození, hledání klíčů či stop, případně řešení pěkně navržených hádanek. Ty mají dobře nastavenou obtížnost, takže moc nehrozí, že byste se u nich zasekli na delší čas, ale dokážou plně uspokojit. Kromě hlavních úkolů narazíte sem tam i na vedlejší aktivity, díky nimž se budete dozvídat další podrobnosti. Je tedy dobré se hodně rozhlížet kolem sebe a pátrat po tom, kam by hlavní hrdinky Dana či Kate mohly ještě doslova zajít. Jak už jsem zmiňoval, hru táhne především příběh, ale chápu, že některým hráčům může v jistých pasážích připadat nudný nebo nic nenabízející. Syberia se hodně zabývá všedními záležitostmi a nejde do žádných akčních extrémů. Je to však poměrně osvěžující a osobně mi to vůbec nevadilo. Užíval jsem si každou minutu v tomto skvěle vymyšleném světě s vlastní historií i dobře napsanými postavami a dialogy. Příběh zabere přibližně 12 hodin a jsem si jist, že si je užijete a budete na hru či minimálně některé pasáže vzpomínat ještě nějakou dobu po dohrání.

Zmínil jsem, že hra Syberia: The World Before má hned dvě hlavní hrdinky. S nimi se pojí i jedna skvělá herní mechanika. Jde totiž mezi nimi přepínat, ovšem pouze v pecně daných situacích a na specifických místech. Za mě je to rozhodně škoda, protože tyto pasáže jsou výborné. Zatímco Kate marně hledá, jak by se dostala dál či vyřešila nějakou další zapeklitou hádanku hádanku, tak Dana ve své době prozradí, jak funguje mechanismus, s nímž si současná hrdinka neví rady. Je to vážně skvělé a zamrzí, že to nelze během hry provádět vícekrát.

Poměrně klíčové bylo pro autory převedení point-and-click adventury z PC na konzole, kde není k dispozici myš. A světe div se, až na nějaké drobnosti se to podařilo. Stejně jako tomu bylo už u Syberia 3, tak hra je nyní plně 3D a pomocí analogů se mi ovládá o poznání lépe, než je tomu na PC za pomoci myši. Je však třeba zmínit, že pohyb je místy až příliš pomalý a občas mě zklamalo, jak se k mému hraní klonila kamera. Ta se totiž sem tam dokázala dostat do míst, z nichž toho nebylo příliš vidět nebo se mi z daného úhlu nepříliš dobře ovládala postava, což je trochu nepříjemné. Rovněž si tvůrci mohli odpustit skutečnost, že pokud provedete nějakou interakci opakovaně, tak ji postava okomentuje stejně, navíc celý monolog trvá docela dlouho a nejde nijak přeskočit.

Až na trochu zlobící kameru a opravdu mírné poklesy frameratu musím říct, že se port povedl a vlastně k němu nemám moc velkých připomínek. Grafická stránka sice nedosahuje kvalit té nejvyšší produkce, na kterou jsme zvyklí třeba u PlayStationu nebo dalších velkých vydavatelů, ale v rámci svého žánru a možností vývojářů nevypadá vůbec špatně. Naopak, některé scenerie jsou doslova nádherné a potěší i detailní modely postav s pěknými animacemi. Použitý Unity engine zde jede na maximum. Bude vás ale fascinovat i míra detailů okolního světa, který není vůbec pustý a každá scéna ve hře je vykreslena s maximální péčí a detailem. V tomto ohledu dávám tvůrcům palec nahoru a věřím, že se budete kochat stejně jako já.

Podobně nádherný je ve hře i zvukový podkres, který má na svědomí hrami zocelený hudební skladatel Inon Zur (předchozí díly Syberie nebo připravovaný Starfield) a jeho motivy hře dodávají na výborné atmosféře. Ostatně už zmíněná hymna Vaghenu je doslova nádherná, ale i další skladby jsou parádní a dokážou potěšit i při samostatném poslechu. Výborný je za mě i dabing postav, ať už hlavních protagonistek tak vedlejších postav. Fanoušky předchozích dílů určitě potěší, že i po mnoha letech se k dabingu Kate Walkerové vrací původní dabérka Sharon Mann. Ta odvedla profesionální výkon, ačkoliv místy jsem si říkal, že stárnoucí herečka se k mladé hlavní hrdince už tolik nehodí. Třešničkou na dortu pak je, že hra je na konzolích lokalizovaná od prvního dne do češtiny formou titulků. Překlad je kvalitní a je přítomen u rozhovorů i různých popisků, takže si hru i u nás může každý maximálně užít.

Syberia: The Wolrd Before je nádherné umělecké dílo s parádním příběhem a charismatickými postavami, nabízející i velmi dobrou hratelnost, kterou si pamatujeme z předešlých dekád. Dnes už se takových kousků dočkáváme jen sporadicky. Duchovní otec Syberie tu bohužel už není, ale i tak pevně doufám, že se autorům podaří nějaké to další dobrodružství ještě vykřesat. Pokud předešlý díl nenaplnil představy dlouholetých fanoušků a možná ani samotných autorů, Syberia: The World Before je krásnou vzpomínkou na poctivé klasické adventury a její nákup mohu doporučit naprosto všem.