Star Wars Battlefront: Elite Squadron
recenze
0
SSuk, 8. 4. 2010 23:42
Fandové, gékové či jiní kompletní blázni do STAR WARS Universa mají zas jednou mezinárodní svátek. Na světlo se prokousala další hra z pozadí Hvězdných Válek. Ale co my ostatní? Máme důvod k radosti? Dostane nás světlá síla na svou stranu a hru si pořídíme, nebo nás ta temná navede na scestí a hře se vyhneme? Volba je na vás. Ale přeci jen se vám ji pokusím ulehčit.
Star Wars po desáté. Klapka, kamera, jedem! Troufat si říci, že Hvězdné Války jsou o ničem, by bylo jako rouhání. Proto se společnosti Lucas Arts a Rebellion spojily, a namíchaly nám pokračování, jež je zaměřeno převážně na singlplayerový příběh. Pokud jste znalci filmů a hlavně knih, tak vám jistě dojde, že hlavní příběh je úplně nový, a tak trochu s knihami nesouhlasí. Pro ostatní z vás, pokud jste viděli jen filmy, to bude příjemný zpestřením. Chopíte se tedy ovládání jednoho z vojáků X. Jedná se vlastně o klasického klona, akorát trošičku nacucaného Jediskou DNA. Takže má být o něco lepší, než zbytek kopií. Jenže ve dvou se to lépe táhne, takže máte i bratříčka, jmenovitě X1. Děj vás vrhne do Klonových Válek, a tak s X2 bojujete na nejrůznějších planetách a vítězíte jednu bitvu za druhou. Pak se to ale na chvilinku zvrtne. Přijde Rozkaz 66, a tak splníte svou povinnost. Jak se říká: „Svědomí je sviňa”, tak i tady vás dostihne, a donutí opustit řady nově vzniklého Impéria a dát se na stranu Rebelů. Nu a zápletku dotvoří onen bratříček X1, který zůstal věrný Imperiálním silám. Tudíž následují rodinné hádky v podobě blasterů, světelných mečů a všeho možného, co je po ruce. I síly. Jak to tedy dopadne? Jak jinak než dobře. Ale detaily příběhu už musíte odhalit sami. To by bylo vyprávění na dlouho.
Jak jsem již zmínil, hra se točí hlavně kolem příběhu. Proto nás teď předně zajímá položka Campaign. Projedete vlastně celou ságou od začátku až nakonec. Když se vrhnete do hry, určitě zjistíte, oproti předchozím dílům něco nového. A máte pravdu. Samotné hraní je rozděleno na několik částí, či bojiště. Ty jsou celkem tři. Na planetě, ve vesmíru a na vesmírné stanici. Různě se mezi sebou prolínají, takže pokud chcete být úspěšní, musíte postupně, někdy i častěji než byste si přáli, cestovat sem a tam. Systém je vskutku zajímavý, ale v kampani jde většinou o to samé pořád dokola. První tři mise vás budou bavit. Máte omezené možnosti, omezený prostor. Ale pak se to vše vydá jedním směrem do stereotypu, který už skoro nic nenaruší.
Bzzzzzz. Co by to bylo za akční hru beze zbraní. V základu máte hned pět přednastavených možností. Voják, technik a podobné, jenže tím nejzajímavějším prvkem je možnost upravit si rozložení podle svého. K tomu máte tři volné sloty. Zajisté si také všimnete, že se objevily nové zbraně. Ale smůla, ty si musíte nejprve odemknout. Můžete zde vylepšit i jiné schopnosti, jako větší výdrž vojáka, rychlejší uzdravování a podobné. Já osobně jsem tyto možnosti moc nevyužil (až na rychlejší obsazování bodů, to se hodilo), spíše jsem používal silnější zbraně.
Kdyby hra byla zaměřena jen na kampaň, jistě by moc lidí nezaujala. Máte možnost výběru. Buďto jednoduchou, rychlou bitvu, ale za chvíli je vymalováno, nebo Galactic Conquest. Majitelé předchozích dílů SW na PSP jistě už vědí, o čem je teď řeč. Jedná se o mapku s planetami. Celkem je těchto mapek jen šest a to ze dvou období. Zde využijete své strategické i finanční schopnosti. Nákup jednotek, upgradů a přerozdělování armády se stane nutností. A když dojde na souboj? Ten se nese ve stejném duchu jako v singlplayeru, nebo v kampani. Tři bojiště, kdo první vyhubí protivníka, vyhrál. Takže se dá říci, že oproti minulému dílu žádná novinka.
Multi-co? Více hráčů (teď myslím ty živé) bylo vždy super. Tudíž nám tato hra podporuje Ad-Hoc i Infrastucture až pro šestnáct lidí najednou. Bohužel, tuto možnost jsem neměl nyní možnost odzkoušet. Z pohledu hráče se jedná o zachování standardu z předchozího dílu.
Ovládání, kámen úrazu. To už svědčí o všem. Nevím, co vedlo tvůrce hry nabídnout pouze jediné schéma ovládání. Mně osobně vůbec nevyhovovalo. Rozložení a funkce tlačítek bych si nejraději zpřeházel podle svého. Možnost natáčet si kameru podle svého skoro vymizela. Proč tomu tak je? Co jsme jim provedli, že nás takto trestají?
Popišme si ještě tu hlavní novinku. Systém tří bojišť. Prvním je bojiště na zemi. To je důležité kvůli tomu, že zde naleznete Ion-Cannon, který vyřadí štíty lodě, která bojuje na orbitě. Po vyřazení štítů rychle nasednout do stíhače a hurá do vesmíru. Po menším loadingu se účastníme vesmírné vřavy. Ta je dá se říci naprosto nepodstatná, jelikož stejně hned stíhač nasměrujeme k hangáru nepřátelské lodi. A další loading. Následuje přistání a tuhý boj. Zas tak tuhý vlastně ne. Nasadíme sprint k jádru na mateřské lodi, to pomocí tří granátů zničíme a honem k únikovým modulům, co nás dostanou na povrch zemský. Už stačí jen chvíli vyčkat a vychutnat si zničení a to, jak nám naskočí body. Po dosáhnutí rovného 1000 bodů je rozhodnuto o vítězi. Tak, a tento stereotyp se neustále opakuje. Nic se nezmění. Co vás ale ještě dokáže určitě nasr*t? To, že k dispozici máte od každé strany jen dva(!) druhy stíhaček (když nebudeme počítat techniku Jediů a hrdinů). Co to má být? Tohle byla doslova podpásovka. Styďte se.
Války bez hrdinů je jako topinka bez chleba. Jako X2 se setkáte s těmi nejznámějšími hrdiny jako například Luke Skywalker nebo Mace Windu. Pokud budete souhlasit v jejich využití, počtejte s tím, že do vesmírných bitev dostanete jinou techniku a budete bez blaster zbraní. Zde se ale změna ovládání pohnula k lepšímu, a tak je hraní za hrdiny konečně jedna báseň.
Graficky hra v dnešní době na poměry obstojí. Nečekejte hody jako Motosrotrm, Gran Turismo nebo Assassins Creed. Ale styl a kvalitu Star Warsů si hra zachovává na výbornou. Co zvuky? Mohly být mnohem lepší. Přece jen už za sebou nějaký ten čas mají, ale kvůli originalitě byli tvůrci omezeni.
Tak si to shrňme. Jedná se o další SW hru, tentokrát zaměřenou na příběh. Poté se hned dostaví stereotyp. Samostatná hra je celkově omezena oproti předchozímu dílu. Takže se dostaví stereotyp. Multiplayer je stejný. Takže nic nového. Ovládání je na prd. Minule bylo lepší. Možnosti úprav jsou minimální. Tato hra by měla ještě v lisovně obdržet velkou rudou nálepku: FANS ONLY. Hra je opravdu určena jen pro nejzarytější fanoušky Hvězdných Válek. Pokud si chcete zahrát jedny z nejlepších SW pro PSP, doporučuji spíše Star Wars Battlefront: Renegade Squadron. Užijete si více zábavy. A dokonce si budete moc upravit i ovládání. Proto hodnocení, které hra dostala, si také plně zaslouží.
Recenzi poskytl magazín PSP Revue http://gamer-revue.cz .
6/10
Komentáře