Skate 3
recenze
4
Petr Strecker, 5. 7. 2010 20:57
Víte, čím více se člověk dívá do té dlouhodobé minulosti, tím více zjišťuje, že lidé byli dříve daleko šílenější, pokud šlo o zábavu. Dneska máte tisíce možností, jak se bavit, nemusíte řešit nějaká omezení. Podívejte se například do začátku padesátých let, kdy lidem stačilo ke štěstí obyčejné prkno s kolečky. Počkat, na co to tu narážím? Počátky extrémních sportů? Ty přece byly mezi námi vždy. Ale já mám na mysli skateboarding, jehož podoba je víceméně do puntíku přenesená do prozatím nejnovějšího titulu tohoto oboru, Skate 3. Nebojte se, možná si tu hubu natřískáte, ale každý pád si budete užívat v případě, že jej sami očekáváte. Skate 3 určitě není hra pro všechny, ale ve svém oboru naprosto exceluje. Ostatně, navrhněte nám jinou seriózní hru, která se snaží co nejvíce přiblížit reálnému ježdění? Prosím vás, vaše snahy o skateování v polorozpadlém skateparku za městem na nás nevytahujte... radši si navlečte chrániče a uvidíme se v u-rampě.
Není to tak dlouho, co se na next-gen konzolích objevil první Skate, který jako první a nutno dodat, že jako jediný definoval žánr extrémních sportů, na rozdíl od Tonyho Hawka, který i přes svou zaběhnutou a do té doby velice oblíbenou sérii nedokázal oponovat a musel se chtě nechtě přemístit do ústraní. Po cirka roce pauzy se znovu objevil na scéně, aby vrátil úder. Nic z toho se ovšem nekonalo, jelikož Ride spolu se speciální periférií neuspěl a tak se série Skate stala konkurencí sama sobě, jejímž cílem je se jen zlepšovat. V čem ale tkví unikátnost této kostilámající hry? Je to pravděpodobně profesionální přístup ruku v ruce s momentálně téměř nepřekonatelným stylem ovládání, jež dává hráči obrovskou spoustu prostoru pro seberealizaci a hlavně nutnosti se vyvíjet jelikož nedostanete zadarmo ani to prkno, to nám věřte. Třetí díl rozhodně nepolevil, což vám dokáže i dlouhým, leč zábavným intrem, které lehce paroduje samotný svět skateboardingu. Pro neznalé jen dodáme, že si veškeré role střihli právě známí sportovci v oboru a nejen ti. Eric Koston, Andrew Reynolds, Josh Kalis, Chris Cole, Rob Dyrdek a spousta dalších, které potkáte i v samotné hře a možná je budete i mnohdy proklínat díky jejich výkonům.
Hra se tak odehrává v nově vykonstruovaném městě Port Carverton, které je unikátní změtí veřejných oblastí, skateparků a industriálních částí, které jsou přímo stavěny na osamělé ježdění a provádění kdejakých triků ve značně ztížených podmínkách. Největší rozdíl v dějovém rozpoložení oproti předešlým dílům je ten, že už nezačínáte jako úplný začátečník, nýbrž jako ostřílený borec, který chce ovládnout trh skateboardingu a to nejen prodejem samotných prken. Vaším cílem tak je získat na svou stranu co nejvíce fandů, prodat obrovské množství materiálů vlastní značky, vytvořit tým a vlastně ovládnout celý skateboardingový život v Carvertonu. Toho samozřejmě docílíte pouze tak, že všem vašim oponentům ukážete zadní nárazník při všech možných (a věřte, že i nemožných) soutěžích, kterých se zúčastníte ať už vy, vaši kolegové nebo celá parta najednou. To jsou dosti ambiciózní cíle na tak malého človíčka, že? Příběh a vůbec hra celkově je až na výjimky brána s opravdovou vážností a snahou interpretovat tento sport i ve virtualitě pokud možno co nejlépe. Nutno dodat, že se jí to daří víceméně úspěšně, přísaháme na svaté tracky. Vše tak začíná natočením jednoduchého proma na ruční kameru a končí pohledem na vaší slávou projetou zadnici. K příběhu dále není co dodávat, vlastně se jen posouváte kupředu, přičemž budete velice často měřit síly s profesionálními skatery (kteří jsou na rozdíl od vás již nějakou dobu známí i doopravdy), jež můžete porážet a získávat si tak jejich obdiv, který sice projeví neradi, ale přece projeví.
Určitě si z minulosti pamatujete, jak byly úrovně v různých hrách podobného ražení kýčovitě navržené jen proto, aby mohl hráč neustále vytvářet až nesmyslně dlouhá komba a kasírovat miliony bodů. S příchodem série Skate se toto změnilo, přičemž třetí díl skvěle kombinuje prvky nenápadnosti a účelnosti. Ve hře téměř nenarazíte na místo, které by zasazené do prostředí vypadalo přehnaně nebo nějakým způsobem nereálně. Ačkoliv tedy uvidíte, že patník můžete zbrousit, lavičku přeskočit a na lávce udělat manuál, v druhé části mozku civilizovaného člověka vás také napadne, že byste si na výše míněné prvky mohli doopravdy s klidem sednout. Rozumíme si? To je dobře! Město je tak navrženo opravdu dobře a uvěřitelně, přičemž se dělí na několik základních částí, jež jsou dále rozházeny do dílčích čtvrtí. Nedostatkem prostoru tedy rozhodně trpět nebudete už jen díky faktu, že celé město je přístupné od samotného počátku (až tedy na onu průmyslovou část) ačkoliv je pravda, že by mohlo být o něco živější. Vše ale vynahrazuje členitost a pestrost jednotlivých loací. Tam kde život začínáte, tam jej také zakončujete! Škola a školní půda – první oblast plná otevřených nádvoří, laviček, zábradlí a dlouhých schodů, které si přímo říkají o pokoření, ale také potřísnění vaší krví. Na procvičování manuálů a občasných flatlandových triků je toto místo k nezaplacení. Pokud seberete dostatek odvahy, vrhněte se střemhlav z kopce od místní observatoře! Jakmile vás začnou nudit otravní geekové a všelijaká stvoření, která školy občas vypouštějí za svých útrob, je čas se přesunout jinam! Další částí je městské centrum - spleť ulic, parčíků, hřišť, ale také parkovišť, která jsou přímo určené ke skotačení ve více lidech. Přeskakování obřích překážek může být legrace, což platí zejména ve více lidech. A víte co? Co třeba zaskočit do pravé tovární čtvrti, která čítá táhlé ulice u doků, vyřazené těžební stroje a zrezlé hrany ostře řezaných budov? Tato čtvrť je ze všech nejprázdnější, ale účel samozřejmě splní, zejména díky přiléhajícímu lomu, který dokáže zabavit na hezkou řádku hodin. Ti soutěživější z nás / vás ale určitě sáhnou po jednom z mnoha parků, postavených speciálně pro skateboardingové soutěže. Během hry budete totiž pozváni hned na několik takových kompetitivních her (pod záštitou oficiální pořadatelů, jako například T-Mobile), které sestávají z několika disciplín, jako je například nejlépe bodovaný grind, jízda v bazénu, nebo soupeření s jiným týmem. Tyto oblasti skýtají nejvíce možností pro profesionálního skatera, přičemž máte téměř všechno po ruce. Pravda je taková, že co nenajdete, to si můžete postavit sami ve svém parku. Ačkoliv jsou lokace perfektně navržené a příjemné na oko, mnohdy postrádají určitou hloubku detailů, které jdou ruku v ruce s menší prázdnotou.
Tou nejlepší vlastností Skate 3 je ale radost a motivace vycházející z vašich (ne)schopností. Žádná jiná hra vás nedokáže tak moc potěšit, i když se vám povede naprosto banální trik (banální berte s rezervou, s mou šikovností bych prkno neudržel ani v ruce). Vzhledem k povaze a vážnosti hry totiž budete mnohdy rádi, když vyskočíte na zábradlí a vystřihnete před zraky ostatních hezký slide, nebo přežijete velký skok. Radovat se budete více s rostoucí obtížností, která se prakticky mění pouze (opět uvozovky a nadsázka) ve fyzice a chování prkna. Na nejnižší obtížnost doskočíte opravdu vysoko, k dosažení plné rychlosti se stačí jednou, až dvakrát odrazit a na hrany určené k broušení se přilepíte jako magnet. Ale až poslední obtížnost vám nabídne nefalšovaný a nejméně zkreslený zážitek z ježdění a dělání triků. Každý váš skok a odraz si musíte pečlivě naplánovat, jelikož vyskočíte maximálně do výšky nedorostlého liliputána, navíc k tomu všemu připočtěte velice obtížné provádění grindů / slidů, kdy je téměř božský úkol vůbec trefit nějaký ten patník prknem a ne tváří. Veškeré triky a pohyby jsou namapovány na pravý analog a postranní tlačítka. Ovládání triků pomocí analogu je volba, kterou v dnešní době pravděpodobně nic nepřekoná. Rozhodně ne na ovladačích takových, jaké je známe. Točením páčky v různých směrech a kombinacích dokážete nevídané divy, s pomocí postranního tlačítka tak několik šikovných a nutno dodat, že nejlépe bodovaných grabů. Přesto je tentokrát celkové ovládání dosti rozsáhlé a v případě korigování postavy lehce zavádějící. Levým analogem jednak zatáčíte a určujete náklon postavy, ale jejím namířením směrem dolů také brzdíte. Problém je ten, že postava začíná brzdit i při dosti malém úhlu a náklonu analogu, tudíž se vám občas stane, že se nechtěně sklouznete nebo úplně zastavíte. Vaším největším soupeřem bude prakticky jen ovládání a seznam všech možných triků. Jakmile dostanete rozložení triků a fint do ruky, prakticky nic vám nebrání v dominaci. Samozřejmě pouze spousta hodin tréninku, jelikož Skate 3 je přístupný naprosto všem, ve výsledku ale zároveň vcelku striktní. A co nezvládnete, s tím vám poradí kouč Frank, který připomíná podivného tělocvikáře ze střední školy, který nahání své žáky do sprch mokrým ručníkem. Fyzika sice občas zavrávorá, ale nic co by mělo hlubší následky na vaší duši.
Chtěli jste se předvádět, máte to mít! Sponzory ani ženy rozhodně neoslníte postáváním kolem parku, ale pořádnou akcí! Celý kariérní režim je, jak už bylo řečeno, propletený snahou se neustále někomu vtírat svými výkony a úspěchy. Ano, proč ne. K dokázání si, že máte toho největšího pindíka v Carvertonu máte hned několik disciplín, ze kterých můžete vytřískat i ty poslední kapky reputace. Zmiňme například závody příznačně zvané Deathrace (D jako jezdit rychle a bourat tvrdě), ve kterých jde prakticky jen o rychlost a projetí cílové pásky pokud možno na prvním místě. Dalším typem jsou tzv. Promo akce, ve kterých jde o pořízení materiálů pro vás tým, čímž se myslí například natáčení týmových videí nebo pořizování fotek v akci, kdy dostanete za úkol provést něco bizarního. Ve hře se totiž můžete, respektive musíte dostat na obálky licencovaných magazínů, jako je například Thrasher. Jakmile se vetřete na hlavní stránku, jako odměnu dostanete oblečení či výbavu na prkno. To platí vlastně v případě všech úkolů, ve kterých je nutné na někoho zapůsobit jinak, než velkým přirozením. Dále zmiňme profesionální soutěže, nebo hrátky s profesionálními skatery. Třešničkou na dortu je pak režim Hall of Meat, ve kterém většinou máte za úkol si způsobit co největší zranění. Animace pádu je doprovázena ukazatelem zlomených kostí a agónií těžce zraněného sportovce (a tí, nemyslíme italské fotbalisty!). V kariéře se tak setkáte s celou řadou opravdu těžkých soutěží, které budou mnohdy pro nováčka osinou v zadku, ale jak již bylo řečeno, úspěch je zde ceněn počtem prodaných prken a skvělým pocitem. Mimo to si odemykáte spoustu nových věciček do výbavy vašeho avatara a celého týmu, který čítá až čtyři jezdce včetně vás. Na internetu si dokonce můžete navrhnout vlastní logo týmu a poté jej importovat do hry. Mimo to ale získáváte nové předměty do editoru skateparků, takže ať už je pro vás počáteční arzenál materiálů a objektů sebechudší, počítejte s tím, že se časem dosti rozleze.
Ačkoliv je grafika hry pohledná a čistá, určitě by nebylo na škodu, kdyby vývojáři některým objektům stříkli trošku lepší textury a hlavně detail. Zejména centrum města není tak zajímavé, jak by být mohlo, přičemž pohled na civilisty a projíždějící auta je tragický. Animace samotných postav jsou pak o několik světelných let napřed, jelikož jsou opravdu výborné. Menší novinkou je také druhý pohled, kdy je kamera posazena přímo za vašeho skatera, takže máte dokonalý přehled o tom, co děláte. Původní verze, kdy se kamera pohybuje s vámi a zaměřuje dolní část těla je sice nesmírně efektní a pohledná, ale zároveň dosti nepraktická, zejména při provádění grindů. Proto si tak můžete vybrat to, co vám sedí nejvíce. Největší slabinou hry je ale chování postav a fyzika související s nimi. Jakmile totiž do někoho narazíte, okamžitě jdete k zemi pusou napřed, jelikož jak civilisté, tak ostatní skateři jsou jako betonová zeď. Jakmile vás tedy srazí nepřítomně vyhlížející civilista, vzpomeňte si, že jsme vás varovali! Jakmile se vám tohle ale stane uprostřed divokého závodu, tak veškerý optimismus odpadne stranou a na řadu se dostaví ona slovíčka, která jste nesměli používat před maminkou. Umělá inteligence ostatních také nepatří k tomu nejlepšímu na trhu, a i když ostatní dělají lidské chyby v rámci soutěží, dělají také chyby nepochopitelné, kdy se závodníci odráží od země, hledíc směrem ke zdi. Dalším povedeným aspektem hry je možnost plnění kariérních úkolů ve více lidech po internetu a věřte, že doposud nepříliš zajímavé úkoly jako 1UP, v nichž máte za úkol přebíjet skóre ostatních, doznávají novému rozměru. Funkci sociálně-rozvojové hry přispívá i aplikace zvaná skate.feed, která informuje o událostech týkajících se vašich přátel, kde můžete zjistit, že Tonda udělal rekordní grind, zatímco Karel si zlomil nejvíce kostí během Hall of Meat hry. Dále také zjistíte, kdo vytvořil jaké logo, natočil a sestříhal video nebo nafotil set nejakčnějších fotek. To vše a ještě více můžete vyčíst z této miniaturní aplikace schované v menu, jejíž potenciál by možná mohl být využit ještě více. Do her se každým dnem vtírá více a více prvků, které můžete nějakým způsobem sdílet a jinak tomu není ani u Skate 3. Vývoj prostě nezastavíš!
Skate 3 je dosti specifickou hrou a dokonalým příkladem toho, jak moc hry trpí každoročním revitalizováním. Hra by si opravdu zasloužila daleko více novinek. Pokud jste hráli předchozí ročník, Skate 3 vám sice nabídne nový zážitek, ale určitě ne zážitek takový, který by vám ustřelil žlučník. Díky bohu je právě tou hro, u které jste ohromeni hratelností, která je na poměry extrémně-sportovních her vynikající a dokonale prezentuje skateboardingovou kulturu. Samozřejmě zjednodušeně, ale přeci. Momentálně určitě nenajdete jinou hru podobného žánru, která by mohla Skate 3 konkurovat. To se pravděpodobně nestane ani v blízké budoucnosti.
8/10
Komentáře