Secret Files: Tunguska
recenze
9
Filip Voržáček, 11. 1. 2009 23:58
Herní společnost Deep Silver (Anno 1701, Gothic 3) jako koncern Koch Media rozhodně neřekne čistě konzolovému hráči téměř nic, a to už jen díky faktu, že tento tvůrčí tým vydává v drtivé většině hry jen pro PC. Dnes se však dostáváme k recenzi na point-and-click adventuru, která se logicky nejprve představila na počítačích, avšak její pozměněná verze se nakonec dostala i na stroje od Nintenda. Řeč je konkrétně o projektu Secret Files: Tunguska, či v němčině Geheimakte Tunguska. Pokud se ptáte, proč vám tu píšu i německý název, tak hlavně proto, že Deep Silver je německá společnost a Wii či DS verzi této hry se vám podaří jen těžko sehnat v jiném jazyce. Netvrdím však, že je to nemožné. Ja jsem ale hru zakoupil právě v germánském provedení s kompletním dabingem, a tak se i v následujících dojmech můžete pro změnu trochu seznámit s uměním našich nedalekých sousedů. Pojďme tedy na to.
Když už jsem nahoře zmínil, že je Secret Files: Tunguska žánrově specifická hra, kterou můžete přiřadit k názvu point-and-click-adventure, je nutné podotknout i fakt, že se nejedná o ojedinělou hru, ale o vícedílnou sérii, z níž právě katastrofická událost v ruské provincii Tunguska začíná celé dobrodružství. Hlavní hrdinka jménem Nina Kalenkow patří jako jedináček do přistěhovalecké ruské rodiny a spolu se svým milovaným otcem jménem Vladimir Kalenkow si užívají pokojný život na předměstí Berlína.Vladimir pracuje jako výzkumný vědec ve známém muzeu a jeho půvabná dcera mu každý den poslušně nosí oběd přímo do pracovny. Jednoho dlouhého večera se takto Nina (která jinak pracuje jako mechanik motorek) vydá za svým tatínkem přímo do práce, avšak kromě prázdné pracovny, kterou někdo slušně rozházel, tam nenachází vůbec nikoho. Právě zde začíná strastiplný příběh pokusu, omylu, zrady, kruté minulosti a nakonec samozřejmě šťastného návratu k dobrému konci. Nebudeme však nijak předbíhat a přejdeme na samotné mechanismy této hry.
Pokud jste měli už možnost hrát tento projekt na PC, mohu vás okamžitě ubezpečit, že Wii verze se až na pár nepodstatných detailů nijak od původní neodlišuje. Stejně jako jste myší na PC určovali, kam se má hlavní postava vydat, co má prozkoumat atd, tak si i v této verzi budete přenášet hru na své TV pomocí remote a nunchuku. Jedno slouží logicky na zaměření cíle a naopak analog na nunchuku vám pomůže se přemisťovat s celou postavou. Point-and-click pro neznalé pojmů je koncept hraní typu: v pohodě se rozhlídnu, něco se mi zdá podezřelé, tak na to kliknu a prouzkoumám to. Hra vám postupně nabízí stovky krásně designově navržených interiérů i exteriérů a postupně se z Německa propracujete až na taková exotická místa jako je Kuba, Rusko, či dokonce Himaláje. Samotné ovládání je více než intuitivní záležitostí a hra vám sama napoví, o jaká místa v dané části levelu se máte zajímat. Ne všechno ve hře se samozřejmě dá zdvihnout a použít, avšak mohu vás ubezpečit, že náročnost hry bude během narůstajících hodin opravdu gradovat a vyřešení hádanek rozhodně nebude nějakou procházkou růžovým sadem.
Apropo hádanky – pokud jste ještě nehráli podobný žánr, je třeba podotknout, že vám celá hra nabízí jednu hádanku az druhou. Nebudete po nikom střílet, nebudete jezdit v autě, ani dělat nic podobného, co patří spíše k akčním hrdinům. Vaše hlavní postava se bude muset přes svoji důmyslnost propracovat složitým příběhem až na konec celé hry a občas budete kroutit hlavou nad tím, co to po vás vlastně hra chce. Krátce řečeno:
,,Stane se z vás MacGyver!"
Na samotném začátku hry se Nina jako hlavní protagonistka vyšetřování zmizení svého otce seznámí s charismatickým (ale jen pro ni) člověkem jménem Max. Ten se stane do budoucna její oporou v různých krizových momentech a dokonce si samotného Maxe a jeho důvtip budete muset vyzkoušet na vlastní kůži. Zde bych tvůrce pochválil za umně vyřešenou možnost přepínat mezi postavami, které se v reálném čase nachází na opačných koncích Země. Pokud se vám totiž nebude chtít řešit hádanky za Maxe, stačí jen přepnout na Ninu a hrát za ni. Samozřejmě, že splnit musíte všchny úkoly, ale někdy je prospěšné si z bezradnosti pomoci změnou prostředí. Z vlastní zkušenosti vám mohu říci, že to pomáhá. Inventář ve hře je neomezený už jen kvůli faktu, že se vám postupem času budou předměty jen hromadit. Objeví se i různé, někdy až bizarní propojení a kombinace jako například výroba pasti na myši pomocí misky, kusu pěny se sýrem a naběračky. Ve hře na vás opravdu tvůrci nachystají různě komplikovaná spojení, jak se dostat na jednotlivá místa bez použití násilí, či něčeho podobného. Chce to jen mít postřeh a bystrou mysl. Času máte, kolik jen chcete.
Po každé důležité části hry následuje slušně odvedené render video, které vám většinou popíše postup na velké vzdálenosti, ať už letadlem, vlakem, anebo automobilem. Po průchodu hry, který mně osobně zabral přes dvacet hodin čistého času, si tyto video ukázky můžete kdykoliv pustit znovu pěkně postupně a ujasnit si tak pár zapomenutých detailů. Nyní bych se rád věnoval zvukové stránce hry. Hra vám nabídne profesionálně nahraný dabing od reálných televizních herců, což musí každý poznat už od prvních momentů hry. Co se týče nějaké druhotné zvukové kulisy, hra je spíše orientována na prožívání reálna a nějaké násilí přidávající skladby by tento dojem asi jen kazily. I když na zadní straně obalu hry uvádějí tvůrci možnost hrát co-op na jedné konzoli, nějak se mi vůbec nepodařilo přijít na to, jak tento mód spustit, a pokud si uvědomím, že se Max a Nina ve hře reálně setkají jen párkrát, nějak mi uniká samotný záměr této části hraní. Ale abych nikomu nekřivdil, opravdu jsem neměl možnost tento doplněk blíže otestovat.
Dostali jsme se na úplný závěr mojí recenze na hru Secret Files: Tunguska. Nintendo Wii do budoucna nabídne asi jen málo žánrově podobných her a vzhledem k tomu, že se jedná o celkem podařený port z PC předlohy, můžeme již brzy očekávat i pokračování. Za mě osobně povídám, že vám hra nabídne více než sto propracovaných scenérií, na kterých budete muset řešit bláznivé hádanky, a to všechno ve slušném příběhu a za dokonalého provedení dabingu. Pokud máte možnost sehnat si tuto hru, ať už Wii, DS, nebo PC, neváhejte, protože stojí rozhodně za pozornost. Samotné bodové srážky v konečném hodnocení způsobuje hlavně častá naivita v důsledku hádanek, sem tam nepřesné ovládání a úzké zaměření žánru.
8/10
Komentáře