Lost Planet 2

recenze  7
Martin Šmíd, 31. 5. 2010 2:26
Když byl na trhu Xbox 360 asi tak rok, vydal na něj Capcom exkluzivně hru Lost Planet, která jednak ukazovala grafické možnosti nové konzole od Microsoftu a jednak přinesla velmi zajímavou hratelnost okořeněnou poutavým příběhem. Po právu si hra zasloužila vysoké známky a milionové prodeje dokázaly, že z Lost Planet se stala nová značka Capcomu, na které bude moci v budoucnu postavit novou sérii. Po několika měsících jsme se dočkali i konverze na Playstation 3, která se více méně také povedla a nyní přichází regulérní druhý díl. Pojďme se podívat, jestli je Lost Planet 2 důstojným pokračováním svého předchůdce a co nám Keiji Inafun, vývojář her jako Resident Evil nebo Onimusha, navařil tentokrát.
Pokud jste hráli původní hru, tak jistě víte, že obsahovala zajímavý příběh, který vyvrcholil táním ledu na planetě E.D.N. III. Pokud čekáte, že druhý díl na konec toho prvního navazuje, tak vás nyní asi trošinku zklameme. Hra se sice odehrává na planetě E.D.N. III a po ledu na většině jejího povrchu není ani památka, ale na původní příběh hra nijak nenavazuje. Pokud jste tak nehráli první díl, vůbec se nemusíte obtěžovat s jeho hraním. Lost Planet 2 je totiž tak trochu jiná hra. Samotný druhý díl vypráví jeden konflikt na planetě E.D.N. III, kde proti sobě bojuje hned několik znepřátelených stran. Hra obsahuje celkem šest opravdu obrovských, ale hodně lineárních kapitol, přičemž si během nich vyzkoušíte hru za téměř všechny válčící strany. Žádný hlavní hrdina, jako v prvním dílu tu tak není. Popravdě, ani nebudete vědět, jak se vámi ovládaní vojáci jmenují. Střídáte je ale opravdu hodně často, takže to zase tolik nevadí. Od prvního dílu uběhlo na planetě E.D.N. III dlouhých deset let. Od té doby se změnila k nepoznání a už je opravdu jen málo míst, kde se nachází sníh a je tam takový mráz, že byste bez příslušného oblečení v mžiku umrzli. Místo zasněžených plání se nachází na planetě spousta obrovských džunglí a vyprahlých pouští, které ovšem skrývají spoustu nebezpečí. Sníh je sice pryč, ale pryč rozhodně nejsou staří známí obyvatelé této planety, kterým se říká Akridé. Během hry narazíte hned na několik opravdu zajímavých druhů těchto monster, jako jsou létající trilobiti, pavoukovitá monstra, červy a další členové místní fauny. Kapitolou samou pro sebe jsou pak obrovští bossové, kteří jsou zhruba tak velcí jako dvanáctipatrový panelák a jejich zabití je otázkou nejen dobré taktiky, ale také trochy štěstí a pochopitelně i herního umu. Akridé i ve druhém díle mají na těle určitá slabší místa, do kterých se přednostně vyplatí střílet. Ušetříte tak náboje a pochopitelně i svoje nervy. Společnost ve hře vám nebudou dělat jen původní obyvatelé planety E.D.N. III, ale také znepřátelené strany. Během své cesty tak narazíte na slušnou řadu nejrůznějších vojáků, kteří se vám pokusí zatopit vždy, dáte-li jim šanci. Jejich umělá inteligence je ovšem dosti podivná a většinou budí strach spíše svým počtem, než inteligencí. Krytí jim nic neříká a občas se nám stalo, že nás nepřátelský voják ani nezaregistroval, a to jsme přitom pálili ze samopalu hned vedle něj. Protože se nacházíte uprostřed opravdu obrovského válečného konfliktu, samotní byste neměli ani tu nejmenší šanci. Během každé mise vám tak budou dělat společnost vaši tři parťáci. Ty ovládá umělá inteligence, ale daleko zajímavější je pochopitelně hrát s živými spoluhráči, protože ne na všechno umělá inteligence zrovna stačí. Pokud jde o přestřelky, tak v těchto momentech se dá na kolegy spolehnout, pokud ale jde o nějaký ten těžší úkol, tak už jsou nahraní a nepomůže vám, ani když se před televizí rozbrečíte. Na kooperaci je celá hra stavěná, přičemž tomu odpovídá i herní náplň. Sice postupujete vždy příběhem z mise do mise, ale v nich po většinu plníte vždy stále opakující se úkoly. Jde především o to zabrat určité místo na mapě nebo se prostřílet z bodu A do bodu B. Zde je ale nutno dodat, že celá hra je docela těžká a určitě přijdou momenty, kdy prostě umřete. V tuto chvíli mise nekončí, ale vaše postava se vždy objeví u zabrané věžičky na mapě. Takových věžiček, které je nutné předem aktivovat, je po mapě celá řada. Jde tak o jakýsi respawn. Oživovat se ale bohužel nejde donekonečna. Během mise za zabrané věžičky dostáváte speciální body, přičemž po smrti se vám vždy určitý počet odečte. Pokud skončíte na nule, mise končí. Nemusíme ani říkat, jak naštve, když se půl hodiny babráte s misí a na jejím konci vás sejme obrovský boss. Nenaděláte nic a hold si misi musíte dát od znova. Během jednotlivých kapitol vám projde rukama opravdu obrovský arzenál zbraní. Od klasických pistolí, samopalů, brokovnicí, až po těžké kulomety, raketomety a laserová děla. Kapitolou samou pro sebe je pak možnost ovládat nejrůznější mechy, kteří toho vydrží opravdu hodně z vás se tak stává učiněný stroj na smrt. Takový mech má většinou jako zbraň těžký kulomet v obou rukách, ale jsou i verze s raketometem. Ovládání mechů je velmi jednoduché a nedělalo nám žádný problém. Během hry si navíc můžete obléknout i menší brnění, které z vás udělá o něco odolnějšího vojáka. Brnění má vždy ukazatel zdraví zvlášť a až po jeho zničení se začne ubírat vaše zdraví. Už když byl Lost Planet 2 oznámen, vývojáři prozradili, že běží na nové verzi jejich interního enginu, který má přinést ještě působivější grafické orgie, než v případě prvního dílu. Po dohrání můžeme konstatovat, že hra je opravdu hodně pěkná a některé pasáže až vyrážejí dech. Občas si sice můžete všimnout nějaké té horší textury nebo prolínání objektů, ale nejde o něco, co bychom museli vytýkat. U tak obrovské hry se hold nedá vychytat úplně všechno. S čím si mohli vývojáři pohrát trochu více, je rozhodně zasekávání hry. Představte si, že jste uprostřed válečné vřavy a najednou se vám hra zasekne na jednu vteřinu a ihned se zase rozjede. Podobných pasáží je ve hře opravdu hodně a někdy dokážou pořádně potrápit. Doufejme, že Capcom vydá na tento problém opravný patch. To framerate celkově je na tom hodně slušně a vlastně si ani nepamatujeme, že by někde klesnul natolik, aby nás to rušilo. Co musíme pochválit je až epický soundtrack, který je tak důstojným nástupcem toho z prvního dílu. Skvěle podkresluje celkové dění na obrazovce a s jeho mixem, stejně tak s mixem všelijakých zvuků, si Capcom pořádně pohrál. To dabing je spíše průměrný, ale rozhodně vás nebude vyrušovat od samotného hraní. Ačkoliv je Lost Planet 2 rozhodně dobrou akční hrou, musíme říci, že nás i trošinku zklamal. Čekali jsme příběhově propracovanější hru a nápaditější kampaň pro jednoho hráče a ne jen čistě na kooperaci zaměřenou hru. Pokud ale dáváte přednost hraní her s kamarády, tak si rovnou přihoďte k výsledné známce jeden bod, protože na vás čeká opravdu mohutná porce zábavy. My hlavní kampaň dohráli za nějaké tři dny, což je v dnešním trendu krátkých her rozhodně velké plus. Na recenzi hru dodal herní obchod GameLeader. Děkujeme

Lost Planet 2

ps3x360
Capcom, Capcom
Datum vydání hry:
11. 5. 2010
Žánr:
Střílečka, Adventura
KARTA HRY
7/10

Komentáře