Recenzovaná verze: PlayStation 5

Jumanji: Wild Adventures je svým způsobem podobný předchozímu projektu, ale více tlačí na kooperaci a nabízí také pohled shora jako třeba hra Lara Croft and the Guardian of Light, který tak nahrazuje původní klasický pohled ze třetí osoby. Ačkoliv jsem spíše příznivcem third person režimu u akčních dobrodružných her, musím uznat, že v tomto provedení mi Jumanji přišlo znatelně lepší než předchůdce a dobře hodí ke stylu i zaměření.

Příběhově nehledejte v Jumanji: Wild Adventures žádnou velkou hloubku. Další skupinka přátel je vtažena do videohry Jumanji a jejich úkolem je přežít, projít veškeré úrovně a s poražením posledního bosse se vrátit zase zpět domů. V tomto ohledu je hra věrná posledním dvěma filmům a nehodlá na tom nic výrazně měnit. Příběh je zde spíše jako spojení k tomu, abyste pochopili, proč musíte tyto jednotlivé mise vůbec hrát. Co ale na něm oceňuji, je dobrý humor a některé zajímavé situace.

Nový díl mi tak stylem hry nejvíce připomíná staré hry z Crashem Bandicootem. Jenže namísto oblíbeného vačnatce je tu čtveřice postav, tak jak je známe z filmů. Nechybí proto Smolder Bravestone, Ruby Roundhouse, Franklin Finbar a Shelly Oberon. Všechny postavy jsou podobné hercům, kteří je ztvárnili, jen nevyužívají své předlohy i pro dabing. O ten se postarali jiní herci, což je trochu škoda, ale je mi jasné, že vývojáři neměli rozpočet na to, aby mohli do svého studia pozvat na několik dní Dwayna Johnsona. V základu se každopádně vydáte do jednotlivých misí, abyste pomlátili vaše soupeře, sebrali pár artefaktů, sehnali všechna písmena ze slova Jumanji atd.

Samotná hratelnost je velmi jednoduchá, snadno uchopitelná a pro rodinnou párty hru naprosto ideální. Díky podpoře až 4 hráčů si můžete tuto bláznivou akci užít s dalšími třemi hráči. Stačí připojit 4 ovladače nebo si zahrát s ostatními online. Musím říct, že pokud se vydáte cestou sólové hry, tak to taková hitparáda není a hra se bude po pár misích zdát skutečně nudnou. Pokud ale máte parťáky, tak je to fajn oddechová zábava, u které se zaručeně pobavíte. I proto bych hru doporučil k nákupu jen tehdy, pokud ji máte s kým hrát.

Celá hra je rozfázovaná do jednotlivých misí, které se vám postupně zpřístupňují po splnění předchozích. Mezi jednotlivými úrovněmi máte k dispozici vozidlo, kterým se přesouváte po mapě. Ta je rozdělena na několik celkem slušně zpracovaných oblastí, a vaším primárním cílem v každé z nich je poražení bosse. Bossové jsou velkým zklamáním, protože jejich poražení se odvíjí pouze od toho, kolikrát jim takzvaně dáte pěstí. Žádnou větší hloubku nemají a není tedy nutné na ně vymýšlet složité strategie, ať už hrajete sólo nebo v kooperaci.

Na vašich dobrodružstvích budete sbírat zlaté mince, které vedou k zakoupení nového vybavení pro jednotlivé postavy. Mezi misemi se tak můžete vydat do Nigelova obchodu a tyto vychytávky si pořídit. Co na hře oceňuji, je poměrně solidní rozmanitost jednotlivých misí, v nichž se nijak výrazně neopakují jednotlivá prostředí.

Než se dostanete k poslednímu bossovi, tak vám to zabere přibližně 4 hodiny, což skutečně není mnoho. Jenže pak je tu ještě spousta obsahu ve smyslu collectibles. V každé z misí jsou navíc ještě výzvy, které vás donutí ji několikrát opakovat, než se vám podaří splnit naprosto všechno. Pokud se tedy budete hru pokoušet dokončit na 100 %, tak se vám herní doba vyšplhá až někam k 20 hodinám.

Pokud jde o grafické zpracování, tak jemně řečeno, pouze odvádí svou nejnutnější práci. Hra není vysloveně ošklivá, ale mohli si s ní autoři pohrát o něco více. Modely postav jsou vcelku ucházející, jen nabušené svaly u Ruby Roundhouse jsou jako pěst na oko při výběru postav. Prostředí je většinou na vzdálenějších místech dosti odfláknuté a o to horší je fakt, že se hra dost často nepříjemně škube a například v momentech, kdy se snažíte někam precizně přeskákat, to není zrovna ideální. A už vůbec nemluvím o tom, pokud se na vás snese několik nepřátel najednou. Hra se pak solidně zadýchává.

Jumanji: Wild Adventures není žádný přelom v žánru, ale jde o fajn zábavu pro více hráčů. Rozhodně však nedoporučuji se do hry pouště vyloženě sólo, protože tím se hratelnost rovnou propadá o dva bodové stupně. Navíc si myslím, že přejíždění za pomoci vozidla mezi misemi je zde taktéž dost zbytečný element a vůbec by nevadilo, kdy jej autoři zcela vypustili. Suma sumárum jde o fajn párty hru, ale nečekejte od ní zázraky.