Recenzovaná verze: Playstation Vita (zkoušeno pár minut i na PS3) Už po zapnutí je jasně vidět, že vývojáři v Hotline Miami staví hodně na retro vlně, jako třeba nedávno vydaný Retro City Rampage. Tomu odpovídá i příběh, tedy příběhové pozadí. Příběh jako takový tu je, ale je hodně jednoduchý. Vše se odehrává v Miami na konci osmdesátých let, takže na ulicích jsou všelijaké gangy, ve velkém se kšeftuje s drogami a samozřejmě vraždy jsou rovněž na denním pořádku. Do toho tu je hlavní hrdina, který si žije svým poklidným životem, chodí si půjčovat videokazety s filmy, případně kupovat pizzu do nedalekého obchodu. Poklidný život ovšem vydrží vždy do chvíle, než mu zazvoní telefon. V tu chvíli se z něj ihned stane nemilosrdný zabiják, ovšem s celou řadou myšlenek, který vyráží na lov jako Dexter v populárním seriálu. Na rozdíl od něj ale nejde na vše potichu a bez upoutání pozornosti. Prostě chce rozpoutat co největší krveprolití, takže po jeho návštěvě se po úrovních povalují rozřezané mrtvoly, s jejichž úklidem si moc hlavu neláme. Příběh je vyprávěn skrze různé chytře napsané dialogy, ale je samozřejmě jen omáčkou kolem, protože Hotline Miami je hlavně o hratelnosti. Hotline Miami se jeví jako normální střílečka z ptačího pohledu, kterou i ve výsledku je. V čem tedy tkví jeho genialita? Hlavně v hratelnosti, která ačkoliv staví na naprosto primitivních základech, je neskutečně návyková, takže si každou misi budete maximálně užívat. Úkoly v misích jsou jednoduché, vždy musíte pozabíjet všechny nepřátele v rozmanitých levelech – mrakodrapech, restauracích, policejních stanicí a tak dále. Ve vyvražďování vám hra dává docela velkou volnost, protože můžete zvolit takovou cestu, jaká vám bude vyhovovat. Není jedna dobrá cesta. Vývojáři vás nijak neomezují. Můžete si vzít páčidlo či kovovou trubku a nepřátele pěkně potichu jednoho po druhém pomlátit. Musím se přiznat, že stealth způsob hraní mi vyhovoval asi nejvíce, a jevil se mi nejvíce efektivní, alespoň tedy po většinu hry. Když naopak vystřelíte, začnou se k vám nepřátelé sbíhat, což mnohdy končí smrtí, tedy pokud nemáte třeba brokovnici nebo samopal, v takovém případě stačí stoupnout si naproti dveřím a přibíhající nepřátele postřílet. A že to jsou kolikrát pořádná jatka. I když má Hotline Miami osmibitovou grafiku, nic nemění na tom, že jde o hodně brutální záležitost. Hratelnost má dobře čitelný řád, takže víte, že když vás nepřátelé zabijí, můžete si za to sami. A že umírat budete hodně často. Hotline Miami je hodně hardcore záležitostí, jakou je třeba populární Dark Souls. Nepřátelé vám nic nedarují, jsou agresivní, zastřelí vás na jednu kulku či sek nožem. Nejhoršími protivníky jsou psi, kteří jsou rychlí a kolikrát vás i ucítí, když se za nimi plížíte. Neustále si tak musíte dávat pozor, a kolikrát myslet dopředu. Hra je i dost nepředvídatelná v tom, že nepřátelé mají po každém restartu jiné zbraně a také náhodně generuje zbraně povalující se na podlaze, takže kde jednou budete mít brokovnici, podruhé je trubka či nůž. Souboje s nepřáteli jsou skvělé, ale abych jen nechválil, musím zmínit jeden nedostatek, a to jsou souboje s bossy. Ty jsou samozřejmě těžké, což bych překousnul, ostatně hra není žádná procházka růžovou zahradou. Problém je jen ten, že když vás boss zabije, nemůžete hned dát druhý pokus. Musíte si vždy vyslechnout znovu úvodní rozhovor, což celou hratelnost trochu zpomaluje. Tohle mohlo být vyřešeno lépe. Aby vývojáři vám dali nějakou výhodu do každé mise, postupně si odemykáte nejrůznější masky. Ty nemají jen kosmetickou funkci, ale dají vám třeba i více nábojů do zásobníku, uhnitu vůči psům, či zajistí, že se po jedné kulce neskácíte k zemi. Využívání masek tedy je rovněž důležité a kolikrát dobře zvolená maska vám značně usnadní danou misi. I když jsem za celou dobu umřel, že to ani nejde spočítat, neustále mě hra Hotline Miami bavila a motivovala pokračovat, takže je na tomto vidět, že má všechny prvky maximálně vyladěny. Na první zahrání mi všech devatenáct misí zabralo zhruba pět hodin, což je přijatelný čas, ale jsem si jist, že se sem tam do hry budete vracet, protože znovuhratelnost je vcelku vysoká. Pokud máte o hru Hotline Miami zájem, připravte si přijatelných 215,-Kč a na kartě zhruba 400MB. Protože je Hotline Miami hodně hardcore záležitostí, musí být maximálně vyladěno ovládání, které tu naštěstí je. Vlastně zde je opět ukázáno, jak důležité je mít dvě páčky, jednu pro chůzi, druhou pro zaměřování. Bez nich by hra nebyla možná na kapesní konzoli. Při portu se vývojáři rozhodli využít u Vity i dotykový displej, který slouží pro rozhlížení se na scéně (na PS3 se rozhlížení provádí zmáčknutím R2), případně pro označování cílů, což je rychlé a plně intuitivní. Ovládání je jednoduché, přesné, takže se vám po pár minutách dostane do rukou a budete si moci hru bez problémů užívat. Musím se přiznat, že jsem se portu kvůli ovládání trochu bál, ale jak se ukázalo, obavy byly úplně zbytečné. Protože hra Hotline Miami vychází na konzolích od Sony, asi nepřekvapí funkce cross-buy, takže postačí koupit jednu verzi, druhou dostanete automaticky zdarma. Skvělou cross funkcí je i možnost sdílet přes cloud uloženou pozici. Hru tak můžete rozehrát doma na velké televizi za pomocí Playstationu 3, uložená pozice se automaticky nahraje do cloudu, no a pak stačí jen zapnout kapesní konzoli Playstation Vita, která musí ohmatat data z internetu, a můžete pokračovat dál. Rozhodně tuto funkci vítám, navíc z otestování funguje spolehlivě. Už když se podíváte na okolní obrázky, asi vám neunikne osmibitové retro zpracování. Vývojáři věděli, proč na něj vsadit. Hře Hotline Miami totiž dodává jedinečnou atmosféru a hodí se i k celkové hratelnosti. Pokud někdo řekne, že grafika je odpudivá, měl by se nad sebou zamyslet. V jednoduchosti je síla a zde se to maximálně ukazuje. Vše je navíc hodně rychlé, žádných technických problémů jsem si za celou dobu hraní nevšiml. Co možná zaslouží vypíchnout ještě více, je hudební doprovod, nabízející skladby v klasickém duchu osmdesátých let minulého století, samozřejmě oživený modernějším pojetím. Vše ale dohromady maximálně funguje, a ostatně soundtrack je něco, co si zaslouží i samostatný poslech. Proč to neříci, Hotline Miami rozhodně patří mezi nejlepší indie hry, jaké se zatím na konzoli Playstation 3 nebo Playstation Vita objevily. Ačkoliv se jedná o hodně velkou hardcore záležitost, v níž jste potrestáni za každou chybu, chytlavá hratelnost s výborným audiovizuálním zpracováním vás neustále nutí vše opakovat a zkoušet do doby, dokud level neprojdete. Pokud hledáte nějakou indie hru pro svoje konzole, v současnosti neexistuje lepší nákup. Hotline Miami je velký indie klenot, který si vaše peníze zaslouží. A teď nám sem naservírujte tu dvojku!