Recenzovaná verze: Xbox Series X/S

Hra Grounded je tu s námi už dva roky, a během nich se vývojáři zaměřovali hlavně na herní mechaniky a postupně je dle zpětné vazby od hráčů ladili společně s obtížností a dalšími prvky. Tato spolupráce se rozhodně vyplatila, protože vývojáři díky ní neustále věděli, jak hráči na novinky i herní mechaniky reagují, případně co chtějí přidat. Než se ale vrhnu na hratelnost, tak zmíním příběh. Právě příběhová linka byla ve finální verzi dotažena a dodělána, a musím říci, že hlavně na ní je pěkně vidět rukopis studia Obsidian Entertainment. Příběhu nechybí jistá ujetost, humor, dobře napsané postavy i dialogy, a zároveň i slušné vyvrcholení. U příběhu se mi líbí, že ačkoliv hru pěkně doplňuje a dodává ji pěknou nadstavbu, je jen na každém hráči, jak moc po něm půjde a jaké zvolí tempo. Klidně je možné dlouhé hodiny prozkoumávat svět Grounded a odhalovat jeho nejrůznější strašidelná zákoutí, aniž byste se posunuli příběhové dál, a přitom se budete parádně bavit. I proto je obtížné říci, kolik hodin zabere dohrání. Pokud se rozhodnete jít pouze po příběhové lince, počítejte s patnácti až dvaceti hodinami. Jestli ale budete chtít odhalit a získat vše, klidně je možné nahrát i několik stovek hodin. A i po nich nuda rozhodně nehrozí.

Zatím jsem vám nenapsal, o co v Grounded přesněji jde, ale to nyní napravím. Hned na začátku se ujímáte jednoho z dětí, které trpí ztrátou paměti a je zmenšeno, přičemž cílem je zjistit, jak se vrátit do normální podoby. Zápletka tedy v základu docela jednoduchá, ale to zase tak moc nevadí. Samotná hra se odehrává na dvorku rodinného domu. Na první pohled ne zrovna přitažlivé prostředí, ale opak je pravdou. Tím, že je hlavní hrdina tak malý, může prozkoumat svět, který je našim očím za normálních okolností skrytý, ale je nesmírně zajímavý. Vývojářům se navíc povedlo mu dát řád, rozmanitost díky několika naprosto odlišným částem a hlavně ho obohatit o řadu tajemství a kolikrát až děsivých střetnutí. Na začátku je pěkné, že vidíte před sebou mírumilovné Slunéčko sedmitečné, které je na rozdíl od normálního světa daleko větší než vy, ale svět ukrývá i spoustu nebezpečí, ať už jde o krvežíznivé mravence, obrovské brouky nebo děsivé pavouky, kteří by si malého hrdinu dali nejraději ke svačině. A to je jen začátek, protože na první pohled krásnou zahrádku obývají i další děsivá stvoření. Grounded sice může působit roztomile, ale kolikrát nabízí i čistě hororové a lekací pasáže, při nichž tuhne krev v žilách.

Jak už jsem zmínil výše, Grounded je především survival hra, kterou můžete hrát z prvního nebo třetího pohledu. Sám jsem mezi pohledy přepínal, protože každý se hodí pro něco jiného. Třeba během průzkumu a skákání jsem dával přednost třetí osobě, abych měl dostatečný přehled, během soubojů první. Každopádně jako v jiných hrách tohoto žánru se musíte starat o jídlo a pití, ale také se postupně naučit, jak přežívat v tajuplném světě hmyzu a dalších neřádů. Na začátku toho totiž moc nemáte a ani neumíte, ale to se brzy změní. Jak totiž začnete sbírat kamínky, různé rostlinky a další materiál, ten jde oskenovat a získat plánky k postavení menší skrýše, kde jde přespat, ale to je jen začátek. Je možná trochu škoda, že ačkoliv má hra menší tutoriál, ten naučí jen naprostý základ a nezbytné minimum, ale na složitější systémy a mechaniky si už musí hráč přijít sám. Asi bych uvítal, pokud by hra na začátku více pomohla, protože často jsem se přistihl, že vlastně docela tápu. Tohle je ale problém většiny survival her a Grounded rozhodně není výjimka.

Když jsem se ale trochu rozkoukal, začal jsem si Grounded neskutečně užívat a hlavně oceňovat, jakou volnost hráči vlastně dává a navíc ho nutí, aby plně projevil svoji kreativitu při řešení různých problémů. Mohl jsem se jen tak potulovat světem, bojovat s nejrůznějšími protivníky, abych z nich získal materiál na výrobu lepších zbraní, předmětů či brnění. V tomto Grounded funguje vlastně docela podobně jako Monster Hunter a stejně jako v něm je boj hodně uspokojivý, ačkoliv bych třeba uvítal, pokud by šli protivníci ve třetí osobě lockovat. Navíc nepřátel je opravdu obrovské množství druhů, mezi nimiž jsou i sem tam skvěle navržení bossové. Asi nebudu psát, jací to jsou, abych zbytečně nespoileroval a nekazil překvapení, ale zvláště na dva souboje z prakticky endgamu budu vzpomínat ještě hodně dlouho. Byly fantastický a děsivé zároveň, a vlastně jsem si během nich jen potvrdil, jak některé druhy hmyzu vypadají odporně.

Možností, jak porazit protivníka je hodně. Já jsem opět vsadil spíše na hrubou sílu v podobě velkého kyje. Ten byl sice pomalejší, rychleji došla kvůli němu hrdinovi energie, na druhou stranu ovšem při kombu způsoboval obrovská poranění. Je ovšem možné využít i různé šavle, palcáty, meče, sekyry či třeba kuš nebo luk na delší vzdálenost. U zbraní, brnění a dalších předmětů se mi hodně líbí skutečnost, že je na nich vidět, že jsou vyrobeny z částí protivníků či větviček a dalšího přírodního materiálu. Třeba šípy do luku se vytváří z trnů, takže každý předmět má svoji logiku a je vidět, že nad tímto vývojáři dlouho přemýšleli. Navíc každou zbraň i brnění jde upgradovat skrze jednoduchý systém, ale také je možné postupně získávat plánky k ještě lepšímu a ničivějšímu vybavení, s nímž je jedna radost svět prozkoumávat.

Ačkoliv se to na začátku moc nezdá, důležité je mít i bezpečnou základnu, kde je možné uložit nasbíraný materiál, případně vyrobit různé pomůcky, ať už jde o kovárnu, pracovní stůl, gril nebo vědro na vodu, protože se musíte starat i o základní životní potřeby jako je jídlo a pití. Základna přitom ve hře nikde není, takže je jen na vás, jak si ji dle velkého množství schodů, podlah nebo plotů postavíte. Je možné si jen postavit menší ohrádku, ale také dát základnu do vyvýšených míst, případně tam, kde není tolik nápadná. Dobře zabezpečená a vybavená základna je klíčem k úspěchu a domovem, kam se budete neustále vracet a vydávat z něj na další dobrodružství. Ano, je možné dílnu, skrýše a další pomůcky mít jen tak poházené po prostředí, ale pak je nutné počítat s tím, že se nebudou líbit třeba rozzlobenému mravenci, který je zničí.

Na Grounded se mi také hodně líbí, že prakticky za veškeré snažení hráče odměňuje, navíc je pořád co prozkoumávat a hledat různá tajemství. Ačkoliv jsem si na začátku říkal, že zahrada zase tak velká není, opak je spíše pravdou. Je obrovská vzhledem k tomu, jak malý hlavní hrdina je, navíc má řadu rozmanitých částí. Procházky v trávě brzy vystřídá část u obrovského stromu, v močálech nebo u rybníka, do něhož je možné se potopit a prozkoumat jeho dno. Než se vždy do nových částí vydáte, je nutné se na to připravit, protože třeba pod vodou hlavní hrdina moc na začátku nevydrží a ani nemá vybavení pro boj. Výroba šnorchlu je tak nezbytná, stejně jako nože pro boj, přičemž vodní svět sám o sobě je obrovský a nabízí další zajímavé vybavení s krásným designem, které jsem hned po získání plánku chtěl vyrobit. Když vždy vstupujete do nové části, tak nějak už víte z logiky, co je nutné vyrobit, aby se v ní dalo přežít.

Někdo by mohl říci, že Grounded nepřináší do žánru survival her nic nového, a vlastně má pravdu. Na druhou stranu mi to ale během hraní ani na minutu nevadilo, protože jsem se skvěle bavil, protože se vývojářům všechny dobře známé a osvědčené mechaniky povedlo skvěle vyladit a vytvořit velmi chutný mix, od něhož se jen těžko odtrhává. Možná i proto je trochu škoda, že hra má pár nedostatků či mušek, které budou muset vývojáři ještě trochu vyladit. Třeba inventář je dle mého názoru příliš malý a zasloužil by si zvětšit, aby hlavní hrdina unesl více věcí. Takhle je nutné neustále přemýšlet, co mít u sebe, případně co si z výprav odnést na základnu a co prostě zahodit. Také se mi několikrát stalo, že mi hra spadla do menu konzole a já ji tak musel restartovat. Naštěstí docela často automaticky ukládá. Také se mi v kooperaci stávalo, že byl kamarád odpojen, někdy v docela blbý a okamžik. Naštěstí tyto problémy sice zamrzí, ale nejsou tak časté a netáhnou příliš dolu tuto jinak výbornou hru.

Jak už jsem naznačil výše, máte dvě možnosti, jak Grounded hrát. Plně validní je sólo hraní, nebudete při něm o nich ochuzení, ačkoliv některé části mohou být obtížnější než v kooperaci, což přináší určitou míru frustrace. Jsem ale toho názoru, že nejvíce si Grounded užijete ve chvíli, kdy se na dobrodružství vydáváte se stejně naladěnými kamarády, sdílíte s nimi zážitky a pomáháte si. V tu chvíli je Grounded výborným a neuvěřitelně návykovým zážitkem, od něhož je těžké se odtrhnout, a vlastně je až s podivem, že ačkoliv vývojáři z  Obsidian Entertainment neměli se survival žánrem zkušenosti, hned na první pokus to takto trefili. A to navíc je nutné zmínit, že rozhodně nešlo o hlavní projekt v rámci studia, ale spíše o jakýsi pokus, z něhož se vyklubalo obrovské překvapení a jedna z nejlepších nových značek, jakou nám Microsoft kdy přinesl.

A pomáhá tomu i líbivé vizuální zpracování. Vývojáři se rozhodli pro pěknou stylizovanou grafiku, která se ke hře náramně hodí, navíc svět je krásně detailní, a to samé se dá říci i o jeho fauně s pěknými animacemi. Co hře navíc pomáhá, je bezesporu parádní nasvícení, ať už během dne tak hlavně v noci, starající se ve spolupráci s kvalitním ozvučením o velmi dobrou atmosféru. Hru jsem hrál převážně na konzoli Xbox Series S a ocenil jsem, že je pro ni dobře optimalizovaná. Běží ve stabilních 60 fps, nesetkal jsem se během několika desítek hodin s žádným viditelnějším propadem, a to ani v těch nejnáročnějších scénách.

Grounded je nádherné a přitom děsivé nezapomenutelné dobrodružství, a jedna z nejlepších her, jakou si můžete v současnosti na PC a konzolích Xbox zahrát. Z tak trochu otloukánka se vyklubalo něco opravdu kouzelného. Neskutečně návyková survival záležitost s vyladěnými mechanikami, parádní výpravou, elektrizující atmosféru i skvěle zpracovanými střety s nejrůznějšími protivníky z říše hmyzu. Pokud si chcete udělat radost, hru si stáhněte, doporučte ji kamarádům a hrajte. Výborná zábava na několik desítek hodin je zaručena.