Recenzovaná verze: PlayStation 5 Pro

Hra Eternal Strands se odehrává ve zcela novém fantasy světě, v němž ale je vidět i velký technologický pokrok, takže není nouze o setkání s roboty ani pokročilými vynálezy nebo stavbami. Svět rozhodně zajímavý a dokáže si hráče po pár minutách omotat, a na první pohled se mi zalíbila i hlavní neohrožená hrdinka, mladá kouzelnice Brynn. Ta se vydává se svým lidem do země Enclave, která byla po mnoho let skryta před zbytkem světa. Dříve šlo o kouzelné místo plné zázraků, v němž žili kouzelníci v míru a pohodě. Následně ovšem došlo k událostem, které vyhnaly všechny obyvatele. Nyní si chce tento kout světa vzít Brynn i se svoji družinou zpět, ale jak asi tušíte, nepůjde o zrovna jednoduchý úkol. Svět totiž obývají různá monstra i velcí roboti.

Příběh, vyprávěný především skrze rozhovory a kreslené filmečky, je jednodušší, odlehčenější a rozhodně nečekejte, že by měl nějaké velké zvraty, složité vztahy mezi postavami a tak dále, co měly dříve hry od BioWare. To ale nebylo ani cílem vývojářů. Eternal Strands je především dobrodružná akční hra s lehčími RPG prvky, který svým pojetím hodně připomíná Monster Hunter od Capcomu, ačkoliv nemá tak propracované mechaniky s velkou hloubkou. A vlastně mám podezření, že cílí na dost podobné publikum. Je ale třeba nutné také dodat, že příběh rozhodně není nezajímavý, jen nejde o něco, na co byste dlouho vzpomínali. Jde spíše o klasický souboj dobra se zlem, který jsme tu měli už opravdu mnohokrát. Na druhou stranu bych si dokázal představit, že bude mít zajímavější obsazení. Hlavní hrdinka je sice fajn, ale doprovázejí ji spíše nezajímavé postavy, k nimž jsem si po celou dobu neudělal hlubší vztah a bylo mi i prakticky jedno, jak se jmenují. To je trochu škoda, protože i tady šlo tuto část udělat zajímavější.

Jak už jsem zmínil výše, Eternal Strands je spíše akční dobrodružná hra s menšími RPG prvky, přičemž svoji strukturou hodně připomíná oblíbenou sérii Monster Hunter od Capcomu. Je to vidět už na pojetí herního světa. Ten není otevřený, ale postupně se budete vydávat do rozlehlejších lokací, které jsou svým designem, který mi hodně připomínal třeba sérii Dungeon Siege, odlišné, dobře navržené a mají pěkné scenérie, takže je radost je prozkoumávat. Navíc rozvržení protivníků se v nich vždy mění i podle toho, jestli je den nebo noc, později se u některých lokací odemknou i další modifikátory. Průzkum je důležitý, protože je nutné hledat dokumenty, díky nimž se vám pak odkryjí informace o dané lokaci, takže budete vědět, jací bossové se v nich zrovna potulují, jaké má řadové protivníky nebo jaký materiál je možný v nich získat. Základním středobodem je kemp, v němž naleznete všechny důležité NPC postavy, které vám následně zadávají úkoly, ale můžete u nich i vyrábět zbraně, upravovat magii nebo vylepšovat samotný kemp, díky čemuž se rozrůstají jeho možnosti.

Nejdůležitější částí hry Eternal Strands jsou bez debat souboje s bossy, ať už jde o obrovská kovová monstra připomínající roboty nebo jiné klasičtější příšery, mezi nimiž nemůže chybět ohnivý drak. Do nich nestačí pouze mlátit, jako v jiných podobných hrách, ale vývojáři se pro souboje nechali inspirovat dnes už kultovní záležitostí Shadow of the Colossus. Na monstra proto musíte lézt, hledat a ničit jim třeba pláty brnění, abyste odhalili slabiny a mohli do nich následně dávat poškození. Stejně jako v Shadow of the Colossus jste limitováni staminou/výdrží, která postupně mizí, přičemž může být hned pryč, když sebou monstrum začne pořádně třást a házet, proto je nutné v tento okamžik přestat cokoliv dělat a jen se pevně držet. Také se kolikrát monstra snaží vás svýma rukama chytit, což je rovněž nepříjemné, pokud se jim to povede. Souboje jsou kolikrát dost o taktice, přičemž nejprve musíte vždy zjistit, kde má monstrum slabiny, jaké dělá pohyby a vůbec jeho vzorec chování, aby bylo možné ho vůbec porazit.

Zajímavostí je, že stejně jako u Monster Hunter můžete monstru zničit bonusové části, čímž získáte další materiál pro vylepšování brnění, zbraní a tak dále. Materiál hraje v Eternal Strands důležitou roli a ještě se k němu vrátím. Rovněž je možné získat z bossů i jejich speciální energii tím, že ho porazíte dost specifickým způsobem. Většinou mu musíte zničit speciální body na těle, přičemž následně finální úder někdy nic nevyžaduje, jindy ale tak jednoduchý není. Třeba u jednoho létajícího bosse je nutné, aby byl při tomto úkonu ve vzduchu. Pokud mu ale na začátku zničíte křídla, máte prostě smůlu. Kolikrát mi přišlo, že bossové zde suplují i hádanky, protože není vždy úplně viditelné a jasné, jak bosse takovým způsobem porazit. U několika jsem si popravdě dost lámal hlavu a jednou jsem musel využít konzultaci s vývojáři. A tyto energie se hodí, protože za ně upgradujete své magické schopnosti.

Pokud je něco, co bych soubojům s bossy vytkl, kromě toho, že jich mohlo být více, tak je kolikrát dost neposedná kamera. Monstra sebou často hodně mávají a zorientovat se proto na nich, když kamera není v ideálním úhlu, není zrovna jednoduché. To má za následek, že kolikrát budete lézt špatným směrem nebo se zasekávat. Také mi přišlo, že ovládání občas nezafungovalo dobře, takže jsem pak skákal do směrů, kterými jsem nechtěl. Tyto situace trochu kazí celkový, jinak velmi dobrý dojem. Snad tu ještě dojde k vylepšení.  

Kromě bossů se po úrovních potulují řadoví menší protivníci. Ti svým designem moc nepřekvapí a ačkoliv se hra tváří, že jich existuje velké množství druhů, nakonec tomu tak není. Naštěstí je každý druh protivníka unikátní nejen svým vzhledem, ale také vlastnostmi. Některé protivníky umlátíte lehkou zbraní, jiní zase mají těžká brnění a musíte na ně použít obouruční zbraň. Soubojový systém je základní, založený na úderech a úskocích, případně blokování výpadů protivníků, ale můžete si vyrobit několik jednoručních zbraní se štítem, dvouručních zbraní a přítomny jsou i luky, přičemž každá zbraň se trochu liší svými schopnostmi a kombem.

Během soubojů je dobré využívat i magii, kterou hlavní hrdinka od začátku ovládá, a postupně je možné se v ní zlepšovat. Můžete tak snadno uškvařit protivníky jakýmsi plamenometem, ale je také možné se proměnit v ledové monstrum, přivolat na pomoc ohnivé golemy nebo jen házet po protivnících předměty, které najdete v okolí. Rovněž je možné protivníky jen chytit a vyhodit z mapy, pokud s nimi zrovna nechcete měřit síly. Souboje s řadovými protivníky sice nejsou tím hlavním, ale neurazí a jsou i docela zábavné, ačkoliv opakované návštěvy jednotlivých lokací v pozdějších fázích hry z nich dělají trochu repetitivní záležitost, a to i vzhledem k tomu, že jich není moc druhů.

Ani druhů zbraní není v Eternal Strands velké množství, ale i vzhledem odlehčenému pojetí hry mi to nevadilo. Zbraně, ale i brnění, které si vyrobíte, je možné vylepšovat skrze nasbíraný materiál ze světa, řadových protivníků a bossů. Někdy to vyžaduje trochu grindění, jako v Monster Hunter sérii, Souls hrách a podobně, ale na rozdíl od nich materiál padá ve větší míře a většinou na upgrade hned našetříte. Nehledě na to, že později je možné ho i nakupovat. Ekonomika hry je tak daleko přátelštější. Design některých brnění je docela pěkný, navíc se neliší jen vzhledem, ale i vlastnostmi, ať už jde o celkovou odolnost nebo větší odolnost proti mrazu nebo ohni.

Když jsem Eternal Strands začínal hrát, nedokázal jsem si představit, že mě nakonec docela chytne a budu se po celou dobu dobře bavit, ačkoliv sem tam mám nějakou tu výhradu. I proto jsem nakonec v ní nahrál nějakých 29 hodin, během nichž jsem splnil kompletně celou příběhovou kampaň. Sem tam jsem ale občas splnil i nějaký ten vedlejší úkol pro obyvatele kempu. Vedlejší úkoly jsou spíše standardní pro akční RPGčka, většinou vyžadují jen nasbírání nějakého materiálu nebo vyřešení lehčího problému, ale na druhou stranu jste za vše odměňováni. Kromě vedlejších úkolů jsou zahrnuty i opětovné souboje s bossy, abyste z nich získali jejich energii. No a to je vše. Eternal Strands rozhodně není hra jako Monster Hunter, obsahující velký endgame, abyste ji hráli týdny nebo roky dál. Jde ale o příjemné akční dobrodružství, u něhož jsem se opravdu dobře bavil. Po dohrání je možné se do světa vrátit a vyzobat v něm zbylé trofeje i splnit vedlejší obsah.

Pro Eternal Strands si vývojáři vybrali Unreal Engine 5 a rozhodli se pro lehce komiksovou stylizaci plnou spíše pestrých barev. Popravdě mi hra Eternal Strands svým zpracováním, nasvícením, postavami i různými efekty připomínala Fortnite, takže pokud máte rádi jeho stylizaci, bude se vám určitě líbit. Po vizuální stránce je určitě fajn a líbila se mi, a vlastně se k ní i docela dobře hodí, i vzhledem ke skutečnosti, že je dost odlehčená a nejedná se o temnou fantasy hru, kterou byl třeba Dragon Age. Hru jsem hrál jen na konzoli PlayStation 5 Pro, kde má jeden režim zobrazení, v němž běží v dynamickém 4K rozlišení při 60 fps. Tedy, framerate je celkem stabilní, ale jsou momenty a pasáže, během nichž viditelně klesne, což má docela velký vliv na souboje s protivníky. Na optimalizaci se budou muset vývojáři ještě trochu podívat, protože v současnosti není úplně ideální, ačkoliv nutno dodat, že nejde ani o žádnou katastrofu. Pochválit musím dobré ozvučení a hlavně skvělý soundtrack s řadou epických i poklidných s kladem, u kterých lze relaxovat. Za nímž stojí uznávaný americký hudební skladatel Austin Wintory (Abzû, The Pathless nebo Journey). Soundtrack opravdu krásně doprovází souboje s bossy, rozhovory i průzkum světa.

Od Eternal Strands asi před vydáním zase tak moc nikdo nečekal, ale nakonec jde o příjemnou akční dobrodružnou hru, která rozhodně dokáže zaujmout. Ať už je to svým zajímavým světem, solidními souboji s bossy, zábavnou akční hratelností nebo audiovizuálním zpracováním. Vývojářům z Yellow Brick Games se první počin určitě povedl, ačkoliv samozřejmě není bez chyb. Dokázal bych si představit originálnější příběh, zajímavější postavy, vyladěnější kameru i třeba ne tolik opakující se souboje s řadovými protivníky. Pokud ovšem máte rádi Monster Hunter nebo podobné akční hry, mohu vám Eternal Strands doporučit. Na Xboxu je navíc dostupný od prvního dne v rámci předplatného Game Pass Ultimate.