Kdo by se odvážil odporovat klasikovi? Tvůrce církevních děl a učitel řečnictví Lucius Lactantius kdysi pronesl zdánlivě nelogický citát: „Rok bude zkrácen, měsíc zmenšen a den zúžen.“ Nejeden hráč si musel v posledních téměř pěti letech přát, aby měl Lactantius pravdu, protože čekání na Final Fantasy VII Remake se zdálo téměř nekonečné. Pokud přimhouříme obě oči, pak se remake slavné sedmé finální fantazie objevuje s roční exkluzivitou na PlayStation 4 bez mála čtvrt století poté, co originál navždy změnil žánr japonských RPG a pomohl SONY prorazit do elitního klubu herních gigantů. Je to dlouhá doba. Dokonce tak dlouhá, že člověku až proběhne mráz po zádech při představě, kolik se toho za tu dobu odehrálo v jeho životě a samotném herním průmyslu. Původní hráči slavného originálu, kteří u hry prožili důležitou část svého dětství a mládí, jsou dnes již ve věku třicátníků a čtyřicátníků, přičemž většina budoucích fanoušků, jež si Remake jistě velmi snadno získá, nebyla v onom památném roce 1997 ještě ani na světě. Čekání je však u konce. A právě Lactantiův citát dostává v těchto dnech úplně jiný význam, protože při hraní FF VII Remaku se na první pohled nezpochybnitelné fyzikální zákony mění. Čas už neplyne pořád stejně, nýbrž se den zužuje, protože Square Enix se rozhodl přikovat hráče ke konzoli už od prvního okamžiku tohoto v mnoha ohledech strhujícího herního díla.