Vertigo 2

recenze  11
Martin Šmíd, 14. 1. 2024 16:35
Když mi koncem minulého roku přišel klíč na VR akci Vertigo 2 pro PlayStation 5 a jeho headset PlayStation VR2, nevěnoval jsem mu velkou pozornost, a je to možná dáno i skutečností, že první díl vyšel pouze na PC VR headsety a na PlayStation VR se nikdy nedostal. Hru jsem stáhnul s tím, že si ji zkusím během vánočních svátků, ale následně mi přišel mail od distributora s tím, že obsahuje velké množství závažných chyb, kvůli nimž ji musejí i odložit. A vlastně bych ji i kvůli tomu neměl testovat. Následně jsem na hru Vertigo 2 trochu zapomněl, až se znovu připomněla před několika dny s finálním datem vydání, k němuž mi byl poslán i pěkný trailer se záběry z hraní. V tu chvíli mě začala znovu docela dost zajímat, zvláště když jsem si zjistil, jak dobře ji přijali o několik měsíců dříve hráči na PC. I proto jsem se hned pustil do hraní, a dobře jsem udělal. Vertigo 2 je totiž docela přehlížený klenot pro virtuální realitu, jenž dává zavzpomínat na první Half-Life, přičemž jakmile ho začnete hrát, je těžké se vracet do normálního světa.

Recenzovaná verze: PlayStation VR2

Během hraní hry Vertigo 2 se dá snadno propadnout pocitu, že na ní muselo dělat nějaké větší osvědčené studio, které má zkušenosti s produkcí AAA her. Tak tomu ovšem není, protože za vývojem stojí prakticky pouze jeden mladý vývojář Zach Tsiakalis-Brown, jemuž je letos 22 let. Přesto má už na kontě několik povedených her pod svým vlastním studiem Zulubo Productions. Za zmínku také stojí informace, že zkušenosti získával při práci jako kontraktor pro studio Valve. Je tedy otázkou, jestli ho mohl připravit pro vývoj vlastních her někdo lepší. Možná i proto nepřekvapí, že se pro Vertigo 2 hry nechal inspirovat slavnou sérií Half-life, ačkoliv nemohu říci, že by ji jen vykrádal a šlo o lacinou kopírku. To rozhodně ne. Na druhou stranu má na Half-Life i třeba Portal několik easter eggů, které fanoušci hned poznají.

Hra Vertigo 2 se nesnaží hráče zaujmout nebo dokonce ohromit svým propracovaným a zamotaným příběhem. Ocitnete se v záhadném podzemním zařízení Quantum Reactor VII, kam jste teleportováni kvůli experimentu. Aby toho nebylo málo, to samé je uděláno i celé řadě mimozemským tvorům, kterým tak budete muset čelit, stejně jako robotům, kteří mají za úkol celé zařízení vyčistit a udělat ho znovu bezpečným. A do toho je nutné hledat cestu, jak se z vědeckého zařízení dostat. Pokud možno v jednom kuse. Zatímco příběh je spíše standardní, hodně mu pomáhá řada rozmanitých a dobře napsaných postav, které budete postupně během prozkoumávání světa potkávat, ale také osobitý humor, jenž se zaměřuje na problémy dnešního světa.

Vertigo 2 je spíše lineárnější, ale rozhodně nápaditá střílečka z první osoby, která by se dala nejvíce přirovnat k prvnímu dílu série Half-Life. Stejně jako v něm totiž budete procházet různé kanceláře, vědecká centra pospojovaná vlakovými stanicemi, ale také krásné mimozemské světy s pěknou, ale také nebezpečnou faunou a flórou. To vše evokuje výzkumné centrum Black Mesa, přičemž stejně jako v něm nechybí sem tam drobné hádanky a záludné překážky, které je nutné zdolar. Design jednotlivých úrovní je hodně rozmanitý, navíc každá kapitola, kterých je ve hře 18, se snaží zapojovat nové protivníky, ale také nějakou novou herní mechaniku, která hratelnost krásně oživí. To je na hru, kterou dělal pouze jeden člověk, opravdu pozoruhodné. Také se mi líbí, že každá úroveň ve hře má svoji jedinečnou atmosféru, takže některé mají doslova hororový nádech.

Stejně jako v jiných first-person střílečkách jsou hlavní střety s protivníky. Na začátku to jsou různé roboti, později další mimozemští neřádi, kdy každý má nejen jedinečný vzhled, ale také útoky. To se následně projevuje na tom, že na každého protivníka budete muset uplatnit trochu jinou strategii k jeho poražení. Zatímco řadoví protivníci jsou fajn, připraveni jsou i nápadití a dobře zpracovaní bossové. Těch je více než deset, takže jejich počet je rozhodně slušný. Každý souboj s bossem jsem si maximálně užíval. Oceňuji, že v menu hry je možnost zopakovat kdykoliv nejen už prošlé úrovně, ale i právě souboje s bossy.  

Aby bylo možné všelijaké protivníky likvidovat, budete mít k dispozici opravdu velký arzenál rozmanitých zbraní. Na začátku získáte celkem slabou plazmovou pistoli, ale posléze dojde i na silnou brokovnici, různé samopaly nebo raketomety, ale také granáty, takže likvidace protivníků nepředstavuje žádný problém. Tedy většinou. Oceňuji, že střelba ze zbraní je zábavná díky skvělému gunplay systému, navíc každá zbraň je dostatečně odlišná. Zbraně je možné během hraní i vylepšovat, aby byly silnější, měly více nábojů v zásobníku a tak dále. Také se mi líbí, že každá zbraň se unikátně nabíjí. Nečekejte, že nabíjení bude stejně realistické jako třeba u Resident Evil Village, je spíše arkádové, aby bylo možné zásobníky během akce rychle měnit, ale zároveň výměna zásobníku u každé zbraně vyžaduje trochu odlišnější pohyb a přístup.  

I když hry pro virtuální realitu hraji rád, často s nimi mám ten problém, že je možné je dohrát na jedno až dvě posezení. Od Vertigo 2 jsem měl zhruba podobná očekávání, zvláště když za vývojem stál jen jeden vývojář, ačkoliv třeba s portem pro PlayStation VR2 mu poskytla pomoc společnost Perp Games. Hra Vertigo 2 ovšem překvapuje i tady, protože její kampaň trvá zhruba dvanáct hodin (záleží na zvolené obtížnosti), během nichž se neustále děje něco nového. Pořád jsou servírovány nové nápadité úrovně, ale i zbraně a protivníci, takže stereotyp rozhodně nehrozí. Navíc po dohrání jsem měl trochu nutkání hru rozehrát znovu na New Game+, kde už je možné pokračovat se získanými zbraněmi i veškerými vylepšeními. Nyní není čas, ale rozhodně se k ní ještě v budoucnu vrátím. Vertigo 2 tak rozhodně není hrou, kterou byste dohráli na jedno nebo dvě posezení, já ji vlastně hrál tři docela intenzivní večery.

Vizuálním zpracováním hra Vertigo 2 rozhodně nezklame, ačkoliv není možné čekat takovou kvalitu jako třeba u Half-Life: Alyx či Horizon Call of the Mountain. Svoji komiksovou stylizací se snaží zakrývat ošklivější textury či ne úplně dotaženou technickou stránku, ale po většinu času se jí to daří velmi dobře. Celkově si tedy na vzhled rozhodně stěžovat nemohu, zvláště když hra dokáže překvapit pěknými efekty, detailními zbraněmi i protivníky či pěkným nasvícením. Co ale bude trochu vadit, je několik přetrvávajících chyb, bugů a grafických glitchů, které trochu kazí celkový zážitek. Ty se vyskytují i po posledním updatu, ale byl jsem ujištěn, že na jejich odstranění se usilovně pracuje. Pochválit naopak musím dobré ozvučení i líbivý rozmanitý soundtrack, jenž hodně svými skladbami připomíná ten z prvního Half-Lifu a stará se o skvělou atmosféru. Jen dabing mohl být u některých postav lepší, ale vzhledem k tomu, v jakých podmínkách hra vznikala, se to dá pochopit a tento nedostatek odpustit.  

Z trochu přehlížené hry se vyklubala skvělá VR akce, kterou jsem si náramně užil. Ačkoliv je Vertigo 2 hodně ovlivněno klasickými střílečkami, hlavně hrou Half-Life od Valve, pořád má dostatečně vlastních nápadů, aby nešlo jen o lacinou kopii. Od první minuty vás chytne atmosféra, dobře zpracovaný design výzkumného zařízení, ale také zábavné přestřelky s řadovými protivníky i nápaditými bossy. Vertigo 2 je v současnosti jednou z nejlepších her, jakou si můžete pro PlayStation VR2 pořídit. Ta vás navíc chytne na více než jen jeden večer. 

Vertigo 2

ps5psvr2
Zulubo Productions, Zach Tsiakalis-Brown
Datum vydání hry:
15. 1. 2024
Žánr:
Adventura, Střílečka
KARTA HRY
9/10

Komentáře