Recenzovaná verze: PlayStation VR2

Než se začnu věnovat hře The Walking Dead: Saints & Sinners - Chapter 2: Retribution, je nutné zmínit, že příběhově navazuje přímo na první část. Pokud jste ji nehráli, doporučuji s ní začít, protože jinak hrozí, že nebudete některé souvislosti chápat a můžete se v příběhu ztrácet, a to i přes kratší úvodní rekapitulaci. Je to jako začít sledovat film od poloviny. Zahrát se první část vyplatí i vzhledem k její velmi vysoké kvalitě, pořád patří mezi to nejlepší, co je možné si ve virtuální realitě zahrát. Zahrát si ji na headsetu PlayStation VR2 je navíc velmi jednoduché, protože vývojáři ze studia Skybound Entertainment připravili port, jenž se může pyšnit pohlednější vizuální stránkou (lepší nasvícení, modely postav nebo kvalitnější textury), vylepšeným ovládáním a dalšími bonusy. Není tak nutné shánět původní headset PlayStation VR nebo Oculus Quest 2. Fanoušky pak určitě potěší, že pokud už vlastní Tourist edici, je možné provést bezplatný upgrade. Majitelé normální edice první části The Walking Dead: Saints & Sinners mohou upgradovat za 10 euro, což je ve výsledku férová nabídka.

Když jsem hru The Walking Dead: Saints & Sinners - Chapter 2: Retribution zapnul, po několika desítkách minut jsem pochopil, proč nemá jen klasickou dvojku, ale vývojáři do názvu dali, že jde o druhou kapitolu. Nejde ani tak o pokračování, jako spíše rozšíření původní hry, což je vidět jednak na pokračujícím příběhu, ale také velmi málo novinkách v hratelnosti, navíc se budete s hlavním hrdinou vracet i do dobře známých lokací a plnit v nich nové zadané úkoly. To může být trochu zklamáním, že vývojáři po výborné první části nebyli nyní o něco ambicióznější, ale na druhou stranu musím dodat, že jsem se stále velmi dobře bavil a některé spíše drobnější novinky i větší důraz na akci jsem si oblíbil.

Začnu ale nejprve tou nejslabší částí hry, a tou je dost jednoduchý příběh. Ten zavede hlavního hrdinu, jemuž všichni říkají od prvního dílu Turista, do zatopeného New Orleans, kde jedna z frakcí má docela šílené plány. I proto mrtvých přibývá a je na hlavním hrdinovi, aby udělal všemu přítrž. Značka The Walking Dead má potenciál určitě pro něco daleko lepšího, navíc i vedlejší postavy mi přišly až na výjimky nezajímavé a jen těžko jsem si k nim nacházel cestu. V prvním díle jsem navíc dělal důležitá rozhodnutí, která měla následně vliv na příběh a další události, ale u druhé části mi přišlo, že tato rozhodnutí mají jen velmi malý vliv a nejsou tak důležitá, což je vlastně docela škoda. Příběh je v tomto i značně lineárnější a přímočařejší, zřejmě i z důvodu, aby ho mohli vývojáři po svém ukončit.

Příběh je trochu zklamáním, ale v čem naopak hra The Walking Dead: Saints & Sinners - Chapter 2: Retribution naprosto boduje, je stále skvělá hratelnost. Pokud jste první díl nehráli, jde o survival akční hru, v níž se postupně dostáváte do řady lokací a v nich musíte plnit zadané úkoly. To ale není zrovna jednoduché, protože proti vám budou stát hladové zombie i členové různých frakcí, kteří jsou ještě nebezpečnější, protože mají palné zbraně. Hlavní hrdina není nesmrtelný, vlastně toho zase tak moc nevydrží, a protože se mu automaticky nedoplňuje život a nábojů není nikdy dostatek, je nutné hledat materiály, zbraně i třeba náboje po barácích i dalších místech. Tento zábavný a dobře promyšlený koncept vývojáři převzali z první části a vlastně se ani nedivím, on nebyl důvod něco vyloženě měnit, ale to neznamená, že by nepřidali nějaké ty novinky.

Hra je opět rozdělena na dny, kdy s každým dalším dnem se objevuje v lokacích více hladových krků, tedy zombií, ale také je v nich méně materiálu a dalších potřebných předmětů. Na rozdíl od první části ale můžete v rámci jednoho dne navštívit hned dvě lokace. Jednu ve dne, druhou následně v noci. Noční mise se od těch denních značně liší, protože zhoustne atmosféra a přibude chodců, kteří jsou ještě daleko agresivnější. Na druhou stranu je ale po úrovních více předmětů a materiálu, takže pokud se odvážíte do lokací v noci a přežijete, budete vždy náležitě odměněni. Risk je zisk, jak se říká. Noční střety se zombiemi jsem si popravdě užíval, jsou kolikrát hodně hektické a napínavé, a vlastně i díky OLED displeji PlayStation VR a lepšímu vizuálnímu zpracování i pořádně děsivé.

Právě při střetech se zombiemi je hra The Walking Dead: Saints & Sinners - Chapter 2: Retribution fantastická, a to díky výbornému živelnému soubojovému systému. Používat můžete zbraně na krátkou vzdálenost i různé pistole, pušky, brokovnice, samopaly nebo výbušniny. Třeba u zbraní na krátkou vzdálenost se mi líbí, že se od sebe znatelně liší a třeba malým nožem (sekáčkem nebo rozbitou flaškou) musíte do zombie několikrát uhodit, než mu ho zaseknete do hlavy, no a pak jsou ve hře i těžší zbraně do obou rukou. Líbí se mi, že občas zbraň zůstane zaseknutá ve hlavě zombie a chvilku trvá, než ji vytáhnete. To vypadá dost nechutně, hra je ostatně hodně krvavá, ale zároveň přidává na realističnosti, stejně jako zacházejí s palnými zbraněmi. Každá se rovněž chová jinak, ať už jde o zpětný ráz, sílu, styl nabíjení (třeba u revolveru je nutné vždy dát do zásobníku každý náboj zvlášť, což jen v hektických situacích zvyšuje napětí), případně skutečnost, že pušku pro lepší míření a stabilitu je nutné držet oběma rukama.

Od prvního dílu vývojáři soubojový systém neupravovali, ale přidali nové zbraně (motorová pila – chudáci zombie nebo upilovaná brokovnice), kterými je možné zombie krvavou cestou likvidovat, a líbí se mi, že lehce vylepšili i umělou inteligenci lidských protivníků. Když už jsem u lidských protivníků, přidán byl i nový antagonista The Axeman, jenž je obrněn a je i hodně silný. Svoji přítomností vždy dokáže pořádně nahnat strach a zvýšit napětí.

Lokací je ve hře dvanáct, přičemž jejich design je solidní a každá lokace nabízí dostatek prostoru pro průzkum i střety s protivníky, které jsou oproti prvnímu dílu daleko častější. Důležitá je i základní lokace, sloužící jako tábor hlavního hrdiny, v němž je možné přespávat, ale zároveň i v koši rozkládat nalezené předměty na materiál a z něho následně vyrábět lepší zbraně, náboje, lékárničky a další důležité věci, které jsou nutné k přežívání. Výroba je intuitivní, jednoduchá, takže systém pochopí každý po pár minutách. Líbí se mi, že vyrobené zbraně nemusíte hned tahat sebou, ale je možné si je v autobusu zavěsit na poličku a připravit tak do budoucna.

Protože byla hra The Walking Dead: Saints & Sinners - Chapter 2: Retribution od začátku zamýšlena pouze pro VR headsety, vývojáři ji pro ně hodně optimalizovali. Podle svých potřeb si můžete nastavit plynulý nebo sekaný pohyb, případně i efekt tunelu, kdy při běhu je obraz po stranách useknutý. Vše pomáhá tomu, aby se vám při hraní nedělalo špatně. Také je možné hru hrát vsedě nebo ve stoje. Zkoušel jsem hru hrát v obou režimech a v obou se hraje dobře. I vsedě se dají dělat rychle všechny akce, také je možné se naklánět a bojovat se zombiemi. Jen když stojíte, je vše trochu přirozenější a intuitivnější.

Hra The Walking Dead: Saints & Sinners - Chapter 2: Retribution původně vyšla pro dnes už málo výkonný headset Oculus Quest 2, což je na ní bohužel trochu vidět u rozlehlosti lokací a několika dalšíc zatopeného New Orleans, kde jedna z frakcí obsadila Věž a má docela šílené plány. I proto mrtvých přibývá a je na hlavním hrdinovi, aby udělal všemu přítrž. Značka h částech. Vývojáři se ovšem pokouší původ hry hodně maskovat vylepšenou vizuální stránkou. Hra totiž na konzoli PlayStation 5 a headsetu PlayStation VR2 vypadá už na první pohled znatelně lépe, ať už jde o kvalitnější textury, více objektů v prostředí, lepší nasvícení a různé menší detaily, které ve verzi pro Oculus Quest 2 chyběly. Dokonce je daleko větší dohled a hru nehyzdí otravná mlha. Rozdíl ve vizuálním zpracování obou verzí je značný a vlastně si i myslím, že vizuálně nikoho hra na PlayStation VR2 neurazí. Vypadá dobře, čemuž ji pomáhá i líbivá komiksová stylizace.

 Jediné, co bych vytkl, je sem tam nějaký ten technický problém. Stávalo se mi, že hra znemožnila postup, takže jsem musel nahrát poslední uloženou pozici a také jsem narazil na problikávající textury či objekty. To rozhodně dobře nevypadá. Technický stav tak není úplně ideální a vývojáři budou muset docela dost chyb v následujících dnech a týdnech opravit. Byla by škoda, pokud by i do budoucna tyto nedostatky kazily jinak velmi slušnou hru. Co ale musím naopak pochválit, je výborné ozvučení, vytvářející kolikrát pořádně děsivou atmosféru. Navíc díky němu vždy víte, z jaké strany se blíží nebezpečí, takže se můžete připravit, ale vlastně i o to je hra děsivější, když najednou uslyšíte nemrtvého neřáda, jak vám za zády funí a připravuje se na útok. 

The Walking Dead: Saints & Sinners - Chapter 2: Retribution je sázka na jistotu. Vývojářům se s první částí podařilo vytvořit výbornou akční survival hru se zombiemi, která stále patří k tomu nejlepšímu, co je možné si ve virtuální realitě zahrát. Do druhého dílu proto nebylo třeba něco zásadně měnit a jde tak více méně o to samé, jen s drobnými, ale rozhodně chytře navrženými novinkami, které hratelnost obohacují. Škoda jen slabšího příběhu nebo některých technických problémů, protože bych neváhal jít i daleko výše. I tak ale platí, že pokud máte rádi survival hry nebo komiksovou/seriálovou předlohu, The Walking Dead: Saints & Sinners - Chapter 2: Retribution byste si neměli nechat ujít. Jestli jste navíc nehráli první díl, nyní si můžete obě části zakoupit i v rámci jednoho bundlu, jenž vám ukáže plný potenciál virtuální reality.