Hráč se ve hře ujme hlavního hrdiny jménem Kyle Katarn, který před časem opustil řád Jedi a vzdal se tak Síly a světelného meče. Nyní je s Jan Ors jen žoldákem. Při jedné z mnoha kontrol narazí na záhadnou společnost, která těží krystaly. Během všeho je bohužel Jan zabita Jedim Desannem a jeho učednicí Tavion. Kyle Katarn je navíc zraněn. Naštěstí přežije a vydává se na cestu za odplatou, během které získá znovu své odevzdané schopnosti. Příběh je sice na první pohled hodně jednoduchý, ale určitě skrývá i nějaký ten nečekaný zvrat událostí. První, možná i druhá mise vůbec nenaznačuje, že by se mohlo jednat o geniální akční hru, kterou se vám tu snažím popsat. Chodíte totiž po docela lineárních levelech, které jsou i nenápadité a občas v nich vykoukne nějaká ta skupinka vojáků na odpis. Navíc hraní v počátku hry je takové mdlé, až nudné. Vše se naštěstí změnilo právě po dvou kapitolách, kdy se stane pro vývoj příběhu, a samozřejmě i hry, docela zásadní zlom (o něm jsme se rozepsali v předchozím odstavci). Vy se dostáváte do Údolí Jedi, kde navštívíte proslulou akademii a naučíte se používat sílu, ale i světelný meč. Celým tréninkem vás navíc provede fanouškům Hvězdných válek známý Luke Skywalker. Od této chvíle se radikálně hratelnost mění stejně tak level design, který je od tohoto okamžiku naprosto fenomenální. Kdo tak přímo přetrpí dvě první kapitoly, dočká se perfektního akčního zážitku, na který bude ještě dlouho vzpomínat. Po získání světelného meče přibude jedna perspektiva, a to ze třetí osoby. Do té se vám hra přepne vždy ve chvíli, kdy budete chtít meč používat. Světelný meč je hodně silnou zbraní ve hře, která na jedno seknutí zlikviduje většinu nepřátel. Dokáže navíc odrážet kulky a později je i směrovat zpět na nepřátele. Nečekejte ale, že se z vás stane bůh, ani, že se hra zvrtne do prachsprosté sekačky typu Force Unleashed. To rozhodně ne. Když už jsme u používání meče, tak musíme zmínit i používání síly. Na začátku umíte jen několik sil, ale postupně získáváte další, přičemž si je během hry i vylepšujete. Dám příklad. Na začátku třeba máte sílu na přitahování zbraní. S tou si nejprve můžete přitahovat menší krabice, ale později můžete vytrhávat zbraně z rukou nepřátel. Dále umíte populární škrcení nebo metání blesků. Vyvolávání sil na Xboxovém ovladači je na začátku trochu krkolomné, ale dá se na to zvyknout. Co dělalo z Jedi Knight II pořádnou výzvu, byla docela vysoce nastavená laťka obtížnosti. Ve většině dnešních her jako Call of Duty se spustí skript a do tunelu naběhnout vojáci, kteří mnohdy nedokážou ani pořádně zamířit. To se v Jedi Knight II rozhodně nestalo. Hra na vás od začátku chrlila vojáky v docela hojném počtu a jejich střelecké dovednosti rozhodně nebyly malé. Vojáci byli hodně přesní a kolikrát vás dokázali ustřílet i na menší obtížnosti. Klíčem k úspěchu tak byl neustálý pohyb po úrovni a využívání všech dovedností a pochopitelně i zbraní. Hře nechyběl ani multiplayer, ale protože služba Xbox Live ještě nebyla, nebo byla v plenkách, žádný online režim tu nebyl. Hrát jste mohli jen na rozdělené obrazovce s kamarádem v režimech jako Free For All, Capture the Flag, Jedi Master, Team Free For All, Duel nebo Holocron Free For All. Všechny režimy byly velmi zábavné, navíc vývojáři přidali i hromadu map. Aby byla jednotlivá klání i o něco masivnější, mohli jste do nich přiházet i počítačem (nebo Xboxem?) ovládaní protivníky. Ještě dneska si vzpomenu na propařené hodiny právě u multiplayeru této hry. Raven Software použil při výrobě hry Star Wars: Jedi Knight II: Jedi Outcast v té době hodně populární Quake 3 engine, což bylo dobré rozhodnutí. Výsledkem totiž byly pěkně vypadající charaktery a ostudu neudělalo ani prostředí, které mělo spoustu detailů. Takovou třešničkou na dortu pak byly i nejrůznější světelné efekty. Co možná trošinku kazilo hraní, byl klesající framerate, který občas dokázal trochu vytočit, ale nešlo o nic, kvůli čemu byste hru nedohráli. Pokud jde tak jen čistě o grafickou stránku, tak port Jedi Knight II z PC na Xbox se určitě povedl. Vývojáři dále odvedli velmi dobrou práci i na hudbě a všelijakých zvukových efektech. Povedený byl i dabing většiny postav. Po technické stránce hra neměla moc chyb, které by ji šlo vytknout. Star Wars: Jedi Knight II: Jedi Outcast je i dnes naprosto špičkovou hrou, které braky typu Force Unleashed nesahají ani po špinavé nehty na nohou. Pokud tak máte ještě někde ve skříni fungující první Xbox (nebo GameCube), tak si tuto hru rozhodně sežeňte. Zaručuji vám, že se u ní budete skvěle bavit, a to i po docela dlouhou dobu, protože Jedi Knight II rozhodně není krátkou hrou.