Star Trek: The Video Game byl oznámen před zhruba rokem, ale to už nějakou tu dobu na něm vývojáři z Digital Extremes pracovali – údajně na všem makali více jak tři roky, přičemž si pochvalovali, že nejsou hnáni termínem a mají na vše dostatek času. Fanoušci se tedy uklidnili, protože i filmové studio prohlašovalo, že je konec špatným hrám podle úspěšných filmů, a tohle bude konečně kvalitní počin z notoricky známého univerza, které v posledních letech zažívá nebývalý zájem ze strany fanoušků. Těžko si tak vysvětlit, že hra nakonec dopadla tak, jak dopadla. Pojďme ale pěkně popořadě, protože příběh jako takový není vůbec špatný, vývojáři napsali svůj vlastní, přičemž za ním stojí Marianne Krawczyk. Její jméno vám asi moc neřekne, ale prostě stojí za scénářem ke God of War sérii, takže něco umět musí. Navíc se mohla opřít i o scénáristy obou filmů, kteří ji v mnohém pomohli. Výsledkem je tak slušný příběh plný zvratů se slušným tempem, které prakticky nepolevuje až do závěru. Vše se točí kolem technologie Helios, s níž se má vytvořit nový svět. Jak už to ale tak nějak bývá, vše se zvrtne, této technologie se zmocní ještěří neřádi Gornové, kteří tak mohou zaútočit kdekoliv a kdykoliv, aby nebohé Vulkánce dodělali. Vývojáři hned na začátku vývoje udělali dobré rozhodnutí, když za hlavní hrdiny dosadili nesmírně populární duo Kirk a Spock, které se tak musí vydat odcizenou technologii získat zpět a při této příležitosti i zachránit několik dalších Vulkánců. To samozřejmě není zase tak jednoduché. Příběh tedy neurazí, vyplňuje mezeru mezi prvním a druhým filmem, takže zde vývojáři rozhodně nabrali plusové body. Vývojáři z Digital Extremes selhávají v žánru, ve kterém slavili největší úspěchy. Je docela nepochopitelné, že vývojáři naprosto selhávají tam, kde byste to vůbec nečekali, a to v samotné akci. Tento žánr mají zmáknutý ze svých předchozích her, takže by každý čekal, že zde vše bude dotaženo k dokonalosti. Akce je ale dost nezáživná s naprosto tuctovými úkoly, ve většině případů dokonce nudná, čemuž dopomáhá hodně i nezajímavý a nezáživný level design nerůznějších základen a vesmírných lodí, které jsou si navzájem dost podobné. Že se dá udělat dobře vypadající a rozmanitý svět Star Trek univerza, ukázaly třeba oba dva díly Elite Force, z nich si měli brát vývojáři rozhodně inspiraci, vše by dopadlo daleko lépe. Akci navíc nepomáhá ani ve většině případů nefungující krycí systém, a celkově krkolomné, neohrabané a pomalé ovládání hlavních protagonistů, které spíše vše ztěžuje a zabraňuje bavit se. Vývojáři se i snažili hratelnost trochu nakopnout a oživit ji, což dokumentuje třeba občasné vyřešení menší logické hádanky či hledání a skenování nejrůznějších předmětů, za což dostáváte XP body. Za ně si vylepšujete několik atributů v lehkém RPG systému, ale na hratelnost moc vliv nemají a prakticky ani nejste nuceni cokoliv prozkoumávat. Kdo by taky něco v podprůměrně navržených lokacích hledal. Že mám něco prozkoumávat, abych si vylepšil o něco málo postavu, jsem prakticky zjistil až v polovině hry. Co akci táhne dál dolů, je umělá inteligence (demence), a to jak vašeho kolegy na bojišti, tak hlavně nepřátel. Kolega na bojišti se kolikrát motá pod nohy, moc nepomůže, dokonce se kolikrát zasekl o dveře a musel tak přijít restart, jinak se nepohnul. Také se mi stalo, že naběhl do ohně a upálil se, což hra ohodnotila selháním a načtením poslední pozice. Že až takhle bude házet klacky pod nohy, to asi nikdo nečekal. Umělá inteligence nepřátel na tom není lépe, jak jsem zmínil na začátku odstavce. Nepřátelé se nekryjí, a když už se za něčím schovají, tak vždy z blbé strany, takže je stejně můžete jednoduše odstřelit. Přestřelky s řadovými protivníky, kterých je několik druhů či spíše typů, tak nejsou téměř žádným problémem, prakticky nahání hrůzu spíše jen svým počtem. Výzvu představují jen minibossové, které ale spočítáte na prstech jedné ruky. Souboje s nimi jsou ale spíše těžké kvůli nemotornému ovládání, než že by byli nějak inteligentní. Protože umělá inteligence kolegy je naprosto žalostná, je lepší si přizvat živého hráče, ať už skrze Xbox LIVE/Playstation Network nebo offline na rozdělené obrazovce. Hra je pochopitelně na kooperaci založená, takže jenom s živým kolegou se dočkáte větší zábavy a méně frustrujících momentů. Živý kolega nepomáhá jen v přestřelkách s nepřáteli, ale i v otevírání dveří, případně hackováním systémů. Hackování je tu docela důležitou částí, probíhá skrze několik miniher, které se ovšem brzy ohrají a jejich opakování spíše nudí, někdy navíc docela frustruje, protože pokud se vám podaří několikrát selhat, což není problém, systém, do něhož se snažíte nabourat, vás jednoduše zabije. Pak už je jen na kolegovi, aby vás oživil, pokud tedy není sám mrtvý. Lepší je proto přenechat hackování umělé inteligenci, pokud nehrajete s kamarádem, ta si s ním vždy poradí celkem rychle. Po celou dobu hraní vás nedoprovází jen kolega s umělou inteligencí houpacího koně, ale i celá řada bugů a nedodělků. Vývojáři z Digital Extremes si u svých her zakládali doposud na skvělém vizuálním zpracování, vždyť dlouhá léta spolupracovali s Epic Games na několika Unreal hrách. Jaké je ale zklamání, že prakticky všechny hry, které vytvořilo toto studio na současnou generaci konzolí, vypadají o mnoho lépe. Star Trek je po vizuální stránce průměrný, někdy až podprůměrný. Do očí vás praští slabé textury a někdy až přímo ošklivé efekty, které tu nemají co dělat. Alespoň ten framerate je po většinu hry celkem stabilní, vlastně si nepamatuji, kdy bych s ním měl nějaký výraznější problém, ale ještě aby klesal, když hra vypadá tak, jak vypadá. K dobru vývojářů je nutné přičíst alespoň hudební ozvučení, starající se někdy o slušnou atmosféru, zapomenout vypíchnout nesmím ani kvalitní dabing, o který se postarali filmoví herci. Zde samozřejmě mohli vývojáři šlápnout jen těžko vedle, když mohli čerpat materiál filmové licence. Do nového videoherního zpracování Star Treku se vkládaly velké naděje, protože vývojáři měli na vše dostatek času, napsali svůj vlastní, celkem zajímavý příběh, navíc měli přístup k filmovým tvůrcům, aby se s nimi mohli ve všem radit. Nemělo se tak jednat o další filmovou rychlokvašku. Proto je určitě zklamáním, když tu máme před sebou jen veskrze průměrnou akční hru s celou řadou nedodělků a chyb, kterou nemůžu doporučit ani skalním fanouškům univerza, natož normálním hráčům. Nový Star Trek je další promarněná příležitost, a to bude mnohé bolet ještě hodně dlouho. Třeba to vyjde příště. Nyní si raději zajděte na nový film, který se podle prvních recenzí povedl o dost více.