Recenzovaná verze: PlayStation 5

Protože mám Tales from the Borderlands hodně rád, byl jsem smutný, když bylo oznámeno zavření studia Telltale Games, které se postaralo i o řadu dalších povedených adventur jako The Wolf Among Us, The Wolf Among Us nebo Batman: The Telltale Series. Naštěstí značka Borderlands patří hernímu vydavateli 2K Games, takže o její budoucnost se moc bát nemusíme. Zvláště když třetí díl slavil mezi hráči úspěch a prodalo se ho obrovské množství kopii, no a dobře si vedl i letošní výše zmíněný spin-off Tiny Tina's Wonderlands. U něho už navíc vývojáři říkají, že by mohl rozjet vlastní samostatnou sérii, proti bych rozhodně nebyl. Jestli tomu tak bude, se teprve uvidí. Nyní každopádně došlo i na pokračování mezi fanoušky milované adventury, které si vzali na starost vývojáři ze studia Gearbox Québec. Hned na začátku musím zmínit, že nejde o pokračování předchozího dílu, ale o zcela samostatnou hru v rámci univerza Borderlands, která staví na vlastním příběhu i postavách.

Vývojářům z Telltale Games se před osmi lety povedlo přinést adventuru obsahující zábavné postavy, solidní příběh a správně nastavený praštěný humor, pro který má řada hráčů značku Borderlands ráda. Byl jsem proto zvědav, jestli se takto vysoká laťka povede Gearboxu zachovat. Bohužel hned po první epizodě jsem zjistil, že když dva dělají totéž, není to totéž. New Tales from the Borderlands si hraje na komediální adventuru, ale bohužel se jí nedaří dobře podávat vtipy a u různých na sílu tlačených situací a rádoby narážek jsem obracel oči ve sloup, protože působí spíše trapně, což se mu u Borderlands série stalo vůbec poprvé. I proto kolikrát působí jako hodně laciná komedie od cčkových scénáristů a režisérů, kterou byste čekali ve večerním programu na Nově. A situaci nezachraňuje ani nová trojice hlavních hrdinů, kteří jsou naprosto odlišní a mezi sebou jen těžko kompatibilní, ale přesto se vydávají na společné dobrodružství. Vlastně bych i řekl, že jde o jedny z nejméně zajímavých hrdinů, s jakými jsem se v rámci Borderlands univerza setkal a doufám, že poprvé a naposled.

Prvním hrdinou je vědkyně Anu, pracující na vesmírně stanici společnosti Atlas. Její kariéra se nachází na rozcestí a na rozdíl od jiných hrdinů je zásadně proti násilí. I proto když se stane něco hodně nepěkného a krvavého v rámci následného dobrodružství, je z toho špatná a neváhá se za své chování omlouvat. Druhým do party je Octavio, který je bratr Anu. Ten žije na planetě Promethea a snaží se na ulici zbohatnout. Třetím a posledním hrdinou je svérázná a věčně naštvaná Fran, která má obchod se zmrzlinou. Omlouvám se, se zmraženým jogurtem. Cesty všech hrdinů se záhy během invaze zbrojní společnosti Tediore na planetu Promethea protnou a vydají se společně na dobrodružství, točící se kolem slávy, peněz a mimozemské technologie. Taková klasika na Borderlands. Bohužel zmínění hrdinové nejsou moc dobře napsaní a ani charismatičtí, takže jsem si k nim i kvůli jejich kolikrát přihlouplým hláškám a vtipům jen těžko hledal cestu. Nejzajímavější postavou je dle mého robot LOU13, který je vlastně docela dobře napsaný a jeho vtipné situace nejvíce odpovídají standartu značky Borderlands. Možná i proto tolik ve výsledku vyniká. To je ale zatraceně málo vzhledem ke skutečnosti, že jde o vedlejší postavu.

Problémem hry navíc je, že ačkoliv samotná zápletka na začátku vypadá lákavě, má správnou prezentaci, odpovídající sérii Borderlands, i celkem rychlé tempo, jde o bohužel jen o počáteční klam. Příběh moc neohromí a navíc rychle ztrácí tempo, takže jsem se kolikrát i musel nutit do dalšího hraní či spíše v tomto případě sledování další epizody. To je docela velký problém u hry, která je na příběhu a vlastně i postavách závislá, protože 90% času sledujete nehratelné filmečky nebo rozhovory. V tomto případě ne zrovna kvalitně napsané, během nich navíc hrdinové kolikrát řeší naprosté blbosti, které se snažíte svými rozhodnutími sem tam ovlivnit. I proto bych New Tales from the Borderlands spíše než adventuru označil za interaktivní animovaný film. Toto označení mu sluší více. S tím ale rozhodně problém nemám. Ostatně interaktivním filmem byl i původní Tales from the Borderlands, a možná i v mnohem větší míře, na který mnozí fanoušci Borderlands nedají dopustit. Co tak novinku od Gearboxu alespoň trochu zachraňuje, jsou občas povedené situace nebo scény, třeba když se na scéně objeví ve Vautu obrovský brouk a hrdinové s ním musí svést souboj. Tyto scény mají tu správnou atmosféru, a i proto zamrzí, že zbytek tak zajímavý a kvalitní není.

Za co musím vývojáře alespoň pochválit, tak je skutečnost, že se oproti předchozí hře snažili zakomponovat více herních mechanik. Občas tedy musíte něco hacknout, docela povedené jsou i minihry parodující Mortal Kombat, a ani akčnější pasáže skrze quick time eventy nejsou špatné. Navíc oceňuji, že vývojáři vždy na QTE vizuálně upozorní, aby se hráč připravil. Kolikrát jsou totiž dlouhé minuty, kdy se nic z herního hlediska neděje, a i proto jsem pouštěl gamepad z ruky, takže takhle jsem alespoň hned věděl, že se bude něco důležitého dít a mám ho zase popadnout. Občas se mi stalo, že jsem i tak prováhal QTE a hlavní hrdina mi zemřel. V takový moment je konec a hra načte poslední checkpoint. Hlavní hrdinové takto zemřít nesmí, jak je třeba ve hrách Quantic Dream běžné. Hra nabízí občas i pasáže, v nichž je možné hrdinu přímo ovládat a využívat jeho unikátní schopnosti. Spíše jde ale jen o průzkum okolí, hledání předmětů a mluvení s NPCčky, případně hledání peněz na kosmetické doplňky, které jsou dle mého trochu zbytečné, protože nemají na hratelnost žádný vliv.

Ačkoliv hra New Tales from the Borderlands vychází v kompletním balíčku, zachovala si epizodickou strukturu svého předchůdce. Na konci každé epizody vždy vidíte, jak si zhruba vedete a jak se vyvíjí vztahy jednotlivých hrdinů. Jak už jsem naznačil výše, pořád musíte dělat rozhodnutí a další události ovlivňovat, ale na rozdíl od her Telltale Games mi přišlo, že se vše děje až moc náhodně bez ohledu na to, co zvolím nebo vyberu. Každopádně dohrání mi trvalo zhruba sedm hodin a nemám moc velkou chuť vše rozehrát znovu. Myslím, že mi jednou tato veskrze průměrná komedie stačila.

Co se nedá hře New Tales from the Borderlands vytknout, je její opravdu krásné čisté vizuální zpracování, které doznalo od předchozího dílu jako jedna z mála částí obrovský skok kupředu. Stylizovaná komiksová grafika světu Borderlands náramně sedí a zde je ještě umocněna vysokým rozlišením, navíc je hra hodně detailní, ať už jde o postavy nebo rozmanitá prostředí, v nichž se pohybují. Pěkné je i nasvícení a nejrůznější efekty během akčnějších pasáží. Hra vypadá nadprůměrně a s jejím zpracováním bude určitě spokojen naprosto každý. Jediné, co bych ji možná vytkl, jsou trochu kostrbatější obličejové animace, které by zvláště u příběhové adventury mohly být lepší. To je ale ve výsledku jen drobnost. Pochválit musím i optimalizaci. Hra běží po celou dobu v hladkých 60 snímcích, nesetkal jsem se s žádným poklesem, ani během těch nejnáročnějších scén. Zároveň hra netrpí ani na bugy nebo jiné technické nedodělky.

Svět Borderlands mám rád a i proto jsem ze hry New Tales from the Borderlands docela dost zklamán. Ačkoliv má dobrou prezentaci, výborné vizuální zpracování a občas i správnou atmosféru, nedokáže nabídnout zajímavější příběh, ale ani sympatické hrdiny nebo alespoň správně podané vtipy, které kolikrát vyzní naprázdno nebo působí trapně. To je obrovská škoda a promarněný potenciál, i vzhledem k tolik milovanému předchůdci.