Recenzovaná verze: PlayStation 4 (obrázky u recenze jsou pořízené SHARE tlačítkem) U akčního RPG je vždy důležitý příběh, který se stará o hlavní motivaci pokračovat v hraní. Bohužel Bound by Flame už tady docela selhává, protože má naprosto standardní zápletku bez nějakého nového nápadu, během hraní ani nenarazíte na žádný zvrat nebo událost, která by šokovala. Navíc konec je dost předvídatelný a nemůže nikoho uspokojit. Nicméně věc se má tak, že do země Vertiel vtrhne armáda nemrtvých ze severu, která ničí vše, co ji přijde pod ruce. V té době se skupina čarodějů snaží vše zachránit rituálem, který se ale zvrtne a vyvolají ohnivého démona, který posedne jednoho z žoldáků. Asi nemusím říkat, že tím žoldákem je shodou náhod hlavní hrdina, který se tak stává jediným, kdo může proti nemrtvým bojovat, a je také jediným, kdo může porazit jejich pány a vše zastavit. Více od zápletky nečekejte, je opravdu takto jednoduchá. V čem hra asi dále zklame, jsou postavy, které během hraní potkáte. Jednak nejsou moc zajímavé, takže jen těžko si k nim uděláte nějaký ten vztah, jako třeba tomu bylo u Dragon Age nebo Mass Effectu, ale rovněž z nich jdou kolikrát nudně napsané dialogy, napsané zřejmě někým na záchodě při zácpě, u nichž jsem kolikrát málem usnul. Navíc moc příběh dále neposunou. Bound by Flame nabízí čtyři kapitoly, přičemž každá je kromě poslední rozdělena ještě do několika částí. Během hraní vás čeká spíše klasická skladba úkolů, během nichž budete likvidovat nejrůznější potvory, vyzpovídávat obyvatele několika vesniček nebo sbírat důležité předměty. Ani zde si moc vývojáři nad originalitou hlavu nelámali, ale to ve výsledku ani moc nevadí. Kromě hlavních úkolů má Bound by Flame i hromadu vedlejších, které většinou splníte při plnění hlavních úkolů, protože na ně narazíte, ostatně je budete i plnit rádi, protože každý XP bod se hodí a vyšší level se vždy následně projeví v bojích a jejich obtížnosti. Pokud se rozhodnete vše plnit, vydrží vám hra na nějakých patnáct hodin, což není na podobnou hru mnoho. Navíc znovuhratelnost není zrovna velká, po dohrání jsem neměl chuť si dát vše znovu, třeba na vyšší obtížnost nebo abych zkusil jiná rozhodnutí, která lehce ovlivňují hratelnost a dopad na samotného hrdinu. S čím mám ale u Bound by Flame větší problém, je prostředí, v němž se budete pohybovat. Každá kapitola má vlastní prostředí, podíváte se bažin ale i zasněžených hor. To je v pořádku, i design je celkem slušný, ale vždy jde jen o koridorové cestičky, v nichž nemůžete zabloudit a bohužel tento fakt ničí i jakékoliv prozkoumávání a hledání nových předmětů. Hodně lineární prostředí je určitě chybou v takovéto hře a mělo být otevřenější a i daleko větší. Také se mi nelíbilo, že jsem během jedné kapitoly musel pořád procházet ty stejné cestičky, někdy i vyčištěné od nepřátel, což jistě na zábavě nepřidá. Na čem si vývojáři dali práci, tak jsou nepřátelé, které během hraní potkáte. Nepřátel je několik desítek druhů, přičemž po stránce designu snesou velmi přísné měřítko, navíc každý druh vyžaduje trochu jiný přístup a strategii, což každému souboji přidá na zajímavosti. Asi tím nejlepším na Bound by Flame jsou pak souboje s bossy, kteří vás vždy pořádně proženou a jsou kolikrát napínavé až do posledního úderu. Občas jsou i pořádně dlouhé, zvláště v poslední třetině. Střetům s protivníky pomáhá i slušně fungující bojový systém, založený na vykrývání útoků nepřátel a ve správném načasování protiútoku. Soubojový systém si můžete dále během hraní vylepšovat, přičemž si snadno můžete rozvíjet tři stromy dovedností podle potřeby. Je tu strom pro klasického válečníka, který nic moc neřeší a jde na nepřátele hrubou silou. Pak je tu ranger, který umí hbitě skákat mezi nepřáteli a sekat je dvěma dýkami, nebo mág v podobě zmíněného démon jdoucí na vše ohnivými schopnostmi. Mezi těmito třemi třídami jde během bojů jednoduše přepínat, takže na protivníky vždy můžete zkoušet jiný styl, případně se je pokoušet jako ranger potichu likvidovat. Hlavní hrdina umí navíc i střílet z kuše nebo pokládat vybuchující pasti, které jsou v mnohých soubojích velmi důležité, zvláště když je nepřátel hodně. Dokážou způsobit mohutná zranění nebo dokonce nepřátele zcela eliminovat. RPG systém ve hře funguje dobře, obohacuje postupně hratelnost, navíc si nevylepšujete jen určité atributy pro tři bojové třídy, ale i některé další vlastnosti pro boj, ale třeba i počet ingrediencí na určité předměty, které můžete vytvářet. K nim se ještě dostanu. Bound by Flame u nás vyšel na konzole PlayStation 4, PlayStation 3 a Xbox 360. Na starých konzolích je obsahově stejný, jen má horší grafiku a framerate. Co se týče umělé inteligence nepřátel, ti si drží vždy svoje vytyčené území, za které moc nelezou, ale když se v něm objevíte, dokážou za jeho udržení obětovat cokoliv. Jsou agresivní, nezasekávají se za překážky a vždy představují velké nebezpečí. Zatímco umělá inteligence protivníků je v pořádku, to samé se nedá říci o postavách, které vás budou na mise doprovázet. Ty totiž mají tendenci se zdržovat, zasekávat se a v bojích slouží jen jako takoví ti otloukánci, aby všichni nepřátelé neútočili hned na vás. Navíc v pozdějších fázích mají tendenci v těžších soubojích umírat, což je dáno především tím, že se neumějí krýt ani při naznačení silnějšího útoku neuhnou, takže všechna práce stejně zbude ve výsledku jen a jen na vás. Umělá inteligence kolegů v družině by určitě zasloužila větší péči a doladit, protože takto se akorát postará o hodně frustrujících situací, kterým se dalo snadno předejít. Během hraní budete sbírat z truhel nebo z mrtvých nepřátel spoustu nových věcí - nové helmy, brnění, boty nebo zbraně, které se vždy hodí pro další boje. Předmětů je tu docela dost, mají své specifické vlastnosti, další si navíc můžete koupit u obchodníka. U něho jsem ale já osobně moc nenakupoval, protože během hraní jsem jednak nacházel daleko lepší vybavení, ale také jsem nikdy neměl moc peněz, abych si mohl dražší vybavení dovolit. Vybavení má následně vliv i na vzhled hlavního hrdiny, ne jenom na atributy. Vybavení si můžete jednoduše měnit v přehledném jednoduchém inventáři, u něhož je vidět, že byl navržen primárně pro gamepad, takže jsem s jeho funkčností neměl problém. Vývojáři navíc začlenili i systém vytváření lektvarů, šípů nebo pasní, na což potřebujete vždy určité suroviny, které budete během hraní nacházet. Vytváření těchto předmětů je jednoduché, jen bych možná ocenil, pokud by bylo možné sbírat vypadnuté suroviny i během bojů s nepřáteli. Pokud vám třeba chybí jedna věc do vytvoření lektvaru, která se válí na zemi, jde o menší bezmoc a musíte se bohužel bez ní obejít. Vývojáři vsadili na svůj vlastní engine, který ve výsledku nevypadá vůbec špatně, hra má docela dost detailů v prostředí, stejně tak postavy i nepřátelé jsou detailní, takže tady asi nikdo zklamán nebude. Co by ale zasloužilo větší péči, je jednak nasvícení, které není vždy úplně ideální, a rovněž animace mají k dokonalosti daleko. Dnes už jsme prostě zvyklí na úplně jinou úroveň, ať už jde o pohyb postavy nebo animace obličeje při rozhovorech. K dobru mohu vývojářům připsat alespoň stabilní framerate, který se většinou drží mezi 30-60fps, stejně tak hra nepadá a nemá žádné problémy, které by akorát frustrovaly. Co mohu ale naprosto pochválit, je hudební doprovod od Oliviera Derivièra (Assassin’s Creed nebo Remember Me), který se jednoduše povedl a obsahuje spoustu pěkných skladeb dotvářející občas slušnou atmosféru. Možná není ke škodě si následně soundtrack sehnat a pustit si ho samostatně. Na druhou stranu ozvučení už je jen průměrné, ale nejde o nějaký vyložený průser, to ne, stejně tak je na tom dabing. Vývojáři měli na vývoj omezený rozpočet, takže si nemohli najmout známé herce, ale výsledek není špatný, rozhodně neurazí. Po těch všech slibech určitě každý od Bound by Flame očekával rozsáhlé akční RPGčko na desítky hodin. Ve výsledku tu máme jen jednoduchou akční řežbu se slušným soubojovým systémem obohacenou o zajímavé RPG prvky, ale také jen s průměrným příběhem, nezajímavými postavami a až příliš lineárním designem světa, který by si zasloužil větší otevřenost. Bound by Flame není špatnou hrou, ale určitě se od něj čekalo více, daleko více.